Barokní literatura ve světě a u nás (16. – 18. století)
A. Španělsko
– Pedro Calderón de la BARCA – autor filozofických a symbolických her námětem většinou byla láska náboženská dramata „dramata cti“
NEJNESTVŮRNĚJŠÍ ŽÁRLIVOST – muž zabije ze žárlivosti svoji ženu, aby se po jeho smrti nestala manželkou někoho jiného
– Luis de GORGORA Y ARGOTE – představitel gorgorismu – směr barokní poezie; užití symbolů, obrazů, stylizace skutečnosti
SAMOTA – básnická skladba
B. Itálie
– Torquato TASSO – dvorský básník náboženská hra OSVOBOZENÝ JERUZALÉM – epopej o dobití Jeruzaléma křesťanským vojskem (epopej = epos, kde děj má stejnou váhu jako ideály)
– Giovanbattista MARINO – marinismus – chtěl překvapovat neobvyklými obrazy a postavami, gradace, slovní hříčky čerpal z antické mytologie a milostné lyriky ADONIS – básnická skladba
C. Německo
– Hans CHRISTOPH VON GRIMMELSHAUSEN
DOBRODRUŽSTVÍ SIMPLICIA SIMPLICISSIMA – desetidílný román o hrůzách 30-ti leté války, které vypráví prostý mladík
D. Anglie
– John MILTON – ZTRACENÝ RÁJ – duchovní epos (námětem je střet lidské vůle a osudu) na biblické téma (hřích Adama a Evy) dvě roviny – lidské dění, vesmírně dění (vzpoura ďábla proti Bohu)
