Realismus ve světové literatuře 1/5

Realismus ve světové literatuře

– ve 2. pol. 19. st. nastává velký rozvoj přírodních a technických věd (vynález dynama, železnice, pasterizace, Darwinova evoluční teorie)
– exaktní vědy ovlivňují také filosofii, vzniká tzv. pozitivizmus, jehož zakladatelem je Francouz August Comte, pozitivizmus hlásá, že podstatné je jen to, co lze ověřit nebo dokázat, z pozitivistické filosofie a z vědeckých objevů čerpal realismus, který v literatuře 19. st. zcela převládl
– realistické tendence se v umění projevovali zřídka už dříve, např. u Moliera a Shakespeara
– realisté se nevracejí do minulosti, všímají se současnosti, hrdinové nejsou výjimeční, ale naopak si všímají typických hrdinů s typickými vlastnostmi v typickém prostředí, hrdinové se vyvíjí, zatímco v romantismu byl určován osudem
– ujal se termín kritický realismus (autoři se snaží kritizovat společnost svými díly)

Francie
Honoré de Balzac
– je považován za zakladatele realismu, pocházel z bohaté rodiny, vystudoval práva ale toužil se živit psaním
– dílo, kterým se chtěl rodině jako literát představit u rodinné rady propadlo a rodina ho přestala podporovat
– pracoval u notáře a přivydělával si psaním tzv. černých románů, což byl ve své době oblíbený žánr, plný záhad, zločinu a vražd, čím více se snažil proniknout mezi austokraty, tím více upadal do dluhů, byl pronásledován svými věřiteli a zamilovanými ženami
– věřil, že si finančně pomůže sňatkem s polskou šlechtičnou ale krátce na to umírá vyčerpaný horečnou noční prací
– napsal cyklus Lidská komedie – tvoří ho 97 románů a povídek, které ukazují, společnost ve které vládnou peníze, jádro cyklu tvoří 3 romány:
o Otec Goriot – o bohatém podnikateli, který přepíše svůj majetek na své děti, až ho oškubou, už je nezajímá
o Ztracené iluze – román o mladíkovi, který věří, že společnost získá svým žurnalistickým uměním, ale pozná, že váhu ve společnosti mají jen známosti a peníze
o Lesk a bída Kurtizán – v tomto románu se odráží prostředí pařížské smetánky, která je svými zločiny propojena s pařížským podsvětím
– další povídky: Bratranec Pons, Sestřenice Běta, Evženie Grandetová, Šagrénová kůže – o talismanu, který splňuje přání, ale zároveň zkracuje život
– některé postavy se v Balzacově díle opakují

Gustave Flaubert
– nebyl jako literát tak plodný, studoval práva, byl z rodiny lékaře
– po smrti otce všechno zdědil, byl finančně zabezpečený – mohl opustit studia, která ho nebavila
– postavy jeho děl byly výborně psychologicky prokresleny
– napsal Paní Bovariová – je to jeho nejznámější román, hlavní hrdinkou je žena doktora, která se nudí, tak si nachází milence, druhý milenec ji začal finančně využívat, ona upadla do dluhů a otrávila se
– Salambo – je o nenaplněné lásce z doby Punských válek
– Citová výchova – o mladém muži s autobiografickými prvky