Počátky písemnictví u nás 1/3

Počátky písemnictví u nás

– podklady knižní vzdělanosti
– protože byl vliv ze západu spojen s úsilím východofranských králů o ovládnutí Velkomoravské říše, požádal v r. 862 kníže Rastislav byzantského císaře o vyslání křesťanské mise, tak došlo k vyslání dvorského učence Konstantina (Cyrila) a jeho bratra Metoděje
– vyučovali domácí duchovenstvo, které mělo vytvořit hráz proti duchovenstvu franskému
– hlásali ve staroslověnštině, což bylo nářečí Slovanů, kteří žili v okolí Soluňe
– vytvořili slovanské písmo – Hlaholici, později byla nahrazen Cyrilicí, z ní se vyvinula Azbuka
– nejdříve přeložili do staroslověnštiny texty potřebné pro náboženský život a tím vytvořili podmínky k domácí literární tvorbě
– dosáhli také toho, že staroslověnština byla uznána papežem jako oficiální jazyk bohoslužeb, čímž se dostala na úroveň latiny a řečtiny

Nejstarší Staroslověnské památky
Proglas
– ve verších psaná předmluva k Evangeliu
– autorem pravděpodobně Konstantin
– autor v této skladbě oplakává lidi, kteří musí poslouchat kázání v nesrozumitelném jazyce a vyjadřuje právo člověka na bohoslužbu srozumitelnou

Moravsko-Panonské legendy
– představují vrchol staroslověnské literární tvorby 9. století
– 2 životopisy psané prózou – život Konstantinův a život Metodějův

Přechod od literatury staroslověnské k latinské
– po Metodějově smrti mezi sebou bojují literatura latinská a staroslověnská
– nositelem obojí této tvorby bylo duchovenstvo
– nešlo jen o zápas dvou bohoslužebných jazyků, ale o celkovou kulturní orientaci
– latinská liturgie nabývala převahy
– Konstantinovi a Metodějovi žáci byli pronásledování, dostávají se i do Čech, a tak se v 10. století v Čechách staroslověnská vzdělanost dostává do konkurence latinské
– v 10. století existují obě kultury vedle sebe, později však latinská vytlačuje staroslověnskou, protože ani církev ani světská moc jí nepřeje
– posledním útočištěm staroslověnské kultury se stal Sázavský klášter, který byl r. 1097 také zlikvidován
– nejdůležitější staroslověnskou památkou vzniklou na území Čech je Život knížete Václava – život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
– z latinských památek je to Kristiánova legenda (Křišťálová legenda) – toto dílo pochází z konce 10. st. – je umělecky hodnotné, je to vypravování o životě prvních křesťanů na Velké Moravě a v Čechách a prvních světcích
– v 11. st. staroslověnština svůj boj s latinou prohrává, její význam spočívá v tom, že se podílí na novém písemnictví užívajícím češtinu
– do ustrnulé nevyvíjející se staroslověnštiny pronikalo stále více českých slov
– v této době vzniká nejstarší píseň – Hospodine pomyluj ny
– píseň má staroslověnský původ, brzy zlidověla a plnila funkci hymny
– další píseň – Svatý Václave, vévodo české země – vznikla ve 12. st.