Nejstarší literární památky III.
Za zakladatele řeckého dramatu je považován Aischylos – trilogie Oresteia – Agamemnon se vrací z Trójské války a jeho manželka Klytaimestra ho se svým milencem zabije. Orestes mstí vraždu otce a matku i s milencem zabije. Trpí za to výčitkami.
Sofoklés:
Král Oidipus – základní myšlenka – osudu se člověk nikdy nevyhne. Oidipovi je při narození předpovězeno, že zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou. Rodiče se ho chtějí zbavit, ale náhodou se dostává do sousedního království, kde je vychován. Jako dospělý v náhodném souboji zabije svého otce, aniž tušil, že je to jeho otec, a když uhodne hádanku sfingy osvobodí tím město Théby od její nadvlády a za odměnu dostává ruku královny aniž tuší, že je to jeho matka. Když vyjde pravda najevo oslepí se a odchází do Théb.
– fatalismus = bezmezná víra v osud
– oidipovský komplex = přehnaná fixovanost na rodiče opačného pohlaví a žárlivost
směrem k rodiči stejného pohlaví
Antigona – dcera Oidipa a Iokasté
Antigona chce pohřbít oba dva své bratry, kteří padli v bratrovražedném souboji. Vládce Kreón však dovolí pohřbít jen jednoho z nich. Antigona se rozhodne, že neuposlechne pomíjivého pozemského rozkazu vládce, ale rozhodne se pro vyšší mravní zákon, který jí přikazuje do posvátné půdy se všemi náležitostmi pohřbít oba své bratry. Je za to zazděna. Syn Kreonta, když se o její smrti dozví, spáchá sebevraždu. Jeho matka spáchá sebevraždu, když se dozví o smrti svého syna. Když vidí, co způsobil, prosí zdrcený Kreón bohy, aby ho zbavili života.
Elektra
Euripidés:
Médea – byla Barbarka, Jáson Řek. Jáson se zamiluje do jiné, do Řekyně. Podle řeckých zákonů může být sňatek s Barbarkou prohlášen za neplatný. Médea naoko přeje nové nevěstě vše nejlepší a nechá jí ušít svatební šaty, které však napustí hořlavinou. Aby byla pomsta za zradu co nejsilnější, usmrtí svoje dvě děti.
Aristofanés:
– komedie byly psány ze současnosti, zatímco tragédie byly psány na náměty z mytologie
DĚJEPISECTVÍ:
Hérodotos – psal o řeckoperských válkách; hlavně se snažil psát poutavě, ne úplně popravdě
Thúkydidés – historia magistra vitae (historie je učitelkou života)
ŘEČNICTVÍ:
Démosthénes – filipiky – krátké útočné satirické řeči proti Filipu Makedonskému
FILOZOFIE:
Sokrates – „Vím, že nic nevím“
– Jeho nejvýznamnějším žákem byl Platón
Platón – šířil Sokratovy myšlenky – Dialogy se Sokratem
– napsal filozofická pojednání O Lásce, O Kráse. Tvrdí, že kráse je tehdy, když je
krása duševní na úrovni s krásou fyzickou.
– autor ústavy
Aristoteles – největší filozof starověku
– „Poznej sám sebe“
– je autorem spisu Poetika – spis o básnickém umění;rozpracoval teorii 3 jednot
v dramatu
Rétorika – spis o řečnickém umění
Fyzika – spis o všem hmotném
Metafyzika – spis o všem nehmotném
MATEMATIKA A FYZIKA:
Thalés
Pythagorus
K Démosthénesovi: řeči proti Filipovi Makedonskému, tzv. filipiky, bylo důležité ve třech oblastach: politik,soudnictví, při oslavách => epideiktické řeči (oslavné).