Nejstarší literární památky II.

Antické základy evropské literatury (8. století př. n. l. – 5. století n. l.)
Řecko, díky své výborné póze mohlo přijímat zkušenosti staroegyptské a mezopotámské kultury a přizpůsobovat si je. Přestože bylo Řecko Římem podmaněno mocensky, římská kultura byla přizpůsobením kultury starořecké. Protože Římané vytvořili velkou říši, rozšířili dědictví řecké kultury do celé západní i střední Evropy. Antické hodnoty až do 18. století přicházeli do těchto literatur prostřednictvím literatury latinské.

Řecká antika (8. století př. n. l. – 1. století př. n. l.)
– archaické období
– attické období
– helénistické období

1. Archaické období (8. – 6. století př. n. l.):
– nejstarší řeckou epiku představují 2 eposy: Ilias a Odyssea, jejichž autorem byl pravděpodobně slepý básník Homér.

Ilias
– líčí v průběhu 51 dní závěr bojů o Tróju (řecky Ílion).
Významnými postavami jsou: Agamemnon – velitel řeckých vojsk
Achilleus – udatný řecký bojovník
Patroklos – přítel, který v přestrojení bojuje za Achillea
Hektor – trójský hrdina
Achilleus pomstí Patroklovu smrt. Zabije Hektora a 9 dní ho nechá vláčet za svým vozem. V momentě, kdy je tělo Hektora předáno jeho otci Ilias končí.

Odyssea
– líčí dobytí Tróje a strastiplný návrat Odyssea na rodnou Ithaku. Protože se mu mstí Poseidón, jeho desetiletá cesta je strastiplná. Doma na něj čeká věrná manželka Pénelopé.

Homérovy eposy se nejprve předávali ústní formou:
Aiódové – byli to potulní pěvci;
– za pomoci hry na hudební nástroj šířili ústní lidovou slovesnost

Rapsódové – přednášeli literaturu

Anakreón – opěvoval svými verši radost ze života, víno, ženy, zpěv

Sapfó (Lesbos) – opěvovala mj. lásku ženy k ženě

V 6. století př. n. l. vzniká žánr bajka = Ezop

2. Attické období (5. – 4. století př. n. l.):
– vzniká starořecké drama, próza, filosofie, řečnictví, dějepisectví a přírodní vědy.
Období se jmenuje podle kraje Atika, jehož centrem byli Athény. Drama vzniklo z oslav boha Dionýsa. Nejprve to byl jen zpěv a tanec lidí v kozlích kůžích, později přichází i mluvené slovo. Hráli jen muži (v maskách a na vysokých podpatcích).
Vzniká jak tragédie tak komedie. Řekové měli raději tragédie, proto se při slavnostech hrály 3 dny tragédie a 1 den komedie. Hrálo se pod širým nebem, jeviště bylo kruhové, hlediště půlkruhové. Nejkrásnější zachované řecké divadlo je v Epidualu. Vedle herců účinkoval na jevišti i tzv. chór – skupina herců, kteří zasahovali do děje a divákům vysvětlovali o co ve hře jde. Zachovávala se teorie 3 jednot:
jednota místa
jednota času (pouze 24 hodin)
jednota děje