Kosmas (1045 – 1125)

Kosmas (1045 – 1125)
– Kosmova kronika (Chronica Boemorum)
– zdroje kosmovy kroniky
a) pověsti, legendy, byliny {podle Kosmi je to vyprávění starců)
b) vypravování událostí, které prožili starší lidé než byl Kosmas
c) události, které prožil sám autor
– v této kronice se Kosmas nezmiňuje o období staroslověnském (přiklání se k západnímu náboženství)
– v kronice se objevuji bohemika (česká slova v latinském textu)
– v kosmově kronice se objevuje názor, podporující církev a mnohdy se tam objevuje i kritika panovníka a často se rozchází s názory feudálů
– dílo je psáno ve veršované próze
– vypravování, přímá řeč, charakteristiky osob, citáty z římských autorů, historky, líčení bitev, dílo není jen historické, ale i umělecké, cesta k zasvěcování
– 1. dílo kronikářského typu, 1. dějiny národa
– vlastenecký ráz (kosmas myslí česky)
– tendenční dílo – straní katolické církvi, zachycuje úspěchy přemyslovců

Pokračovatelé Kosmovi:
– Kosmas měl mnoho pokračovatelů, ale žádný z nich nedosáhl patřičné úrovně
– kanovník Vyšehradský (1126 – 5132)
– mnich Sázavský – do kosmovi kroniky přidal vypravování o sázavském klášteře a tedy i o staroslověnské kultuře
pronikání češtiny
– glosy – vpisy do latinských rukopisů, poznámky a překlady
– 2. duchovní píseň „Svatý Václave“ – přelom 12/13 století, světec je zobrazen jako rytíř, vyspělejší forma než u „Hospodine pomiluj ny“, z duchovní písně se stala slavnostní a válečná píseň, později vlastenecká prosba za celý národ.