Česká literatura 60.-70. let 19. st. 2/2

2. tvorba básnická
– napsal 6 sbírek
o „Hřbitovní kvítí“ – básně plné skepse a nespokojenosti, ukazuje bídu, smrt
o „Knihy veršů“ – sociální balady (např. „Před fortnou nemilosrdných“, „Dědova mísa“, „Vším jsem byl rád“)
o „Písně kosmické“ – zde se poprvé objevuje tématika kosmu, ale není to opěvování vědeckých objevů, ale Vesmír je zde zobrazován očima prostého člověka, básně jsou vzletné a optimistické (např. „Jak lvové bijem o mříže“)
o „Balady a romance“ – tato sbírka obsahuje veselé balady a romance (např. „Balada Rajská“, „Balada Tříkrálová“, „Romance o Karlu IV.“)
o „Prosté motivy“ – paralela mezi čtyřmi ročními obdobími
o „Zpěvy páteční“ – tuto sbírku vydal Jaroslav Vrchlický až po Nerudově smrti, je to 10 básní, ve kterých náš osud přirovnává k velkému pátku, národ trpí na kříži a matka vlast pod ním truchlí, i přesto staví před národ světlou budoucnost, tu vyjadřuje v básni „Jen dál“

3. tvorba prozaická
– zde napsal sbírku povídek „Arabesky“, je o figurkách , které důvěrně znal z Malé Strany (např. povídka „Byl darebákem“)
– „Povídky Malostranské“ – celkem 13 povídek (např. „Doktor Kazisvět“, „Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku“, „Pan Ryšánek a pan Schlegel“, „Týden v tichém domě“, „Psáno o letošních dušičkách“, „Přivedl žebráka na mizinu“, „Večerní šplechty“, „O měkkém srdci paní Rusky“, …)

Vítězslav Hálek
– pocházel z Dolinku u Mělníka, studoval gymnázium a už jako student psal do časopisu
– psal poezii a veršovanou epiku
– odmítl nastoupit do kněžského semináře a na čas se rozhádal se rodiči, začal studovat filosofii a živil se kondicemi
– po 10-ti leté známosti se oženil s dcerou pražského advokáta, manželství bylo velmi šťastné, už za života byl miláčkem národa
– napsal 2 sbírky veršů
o „Večerní písně“ – jeho 1. sbírka, jsou to verše plné lásky, přátelství, optimismu a radosti, opěvuje ženy
o „V přírodě“ – 2. sbírka, opěvuje vše, co je v přírodě, nejvíc se mu líbí příroda na jaře
– psal také veršovanou epiku – „Pohádky z naší vesnice“ – řeší problém chování mladých ke starým, druhým problém – stáří brání mladým v lásce kvůli sociálním nerovnostem ( povídky „Na vejminku“, „Na statku a v chaloupce“, „Pod pustým kopcem“, „Muzikantská Liduška“)
– další povídka – „Poldík rumař“

Karolína Světlá
– její dívčí jméno bylo Johanna Rottová
– vdala se za Mužáka, vzala si pseudonym podle jeho rodiště, on byl profesorem krasopisu
– pocházela ze známé pražské kupecké rodiny
– po smrti jediné dcery ji manžel odvezl do svého rodiště do Světlé pod Ještědem, kraj si velmi zamilovala
– mezi Májovce ji přivedl Vítězslav Hálek a jeden čas se intenzivně přátelila s Janem Nerudou
– hlavními hrdinkami jejích povídek a románů jsou morálně silné ženy nebo dívky, které osobní štěstí obětují ve prospěch druhých lidí nebo ve prospěch svého manželství
– napsala „Kříž u potoka“, „Vesnický román“, „Kantůrčice“, „Černý Petříček“ – próza z pražského prostředí

Adolf Hejduk
– byl to básník, který také přispíval do Máje, měl velmi rád Slováky, byl propagátorem myšleny Československé vzájemnosti
– napsal „Cimbál a husle“ – tuto sbírku věnoval Slovákům

Jakub Arbes
– novinář a spisovatel, působil v redakci Národních listů
– je zakladatelem tzv. romaneta, což je krátká povídka, ve které se reálno prolíná s fantastičnem a záhada nebo tajemství je v závěru vysvětleno úplně jednoduše, logicky
– dále napsal „Ďábel na skřipci“, „Svatý Xaverius“