14. Slovo a jeho význam

Slovo má význam:
→ věcný (obsahový) – pes – chlupaté, čtyřnohé zvíře, šelma, savec =>lexikální význam
→ gramatický – určujeme ho u slova, když se zapojí do věty (vidím psa – určujeme pád, číslo,
rod, vzor…)

Jedno slovo může označovat jednu nebo více předmětů či skutečností.
Podle toho rozlišujeme slova:
→ jednoznačná – jeden význam, nezaměnitelný
→ mnohoznačná – více významů, je to většina slov; mnohoznačnost = polysémie (př. houba,
kohoutek, oko, ostrý)

Homonymie = souzvučnost
– slova znějící stejně, ale mají jiný význam
– vinný (střik) – víno /vinný (člověk) – vina
– lištička – malá liška / lišta
– travička – tráva / trávit, otrávit
Nepravá homonymie – slova se shodují buď jen v psaní nebo ve zvukové podobě
Homografa – shodují se v psané formě (př. panický – panic / panika)
Homofena – shodují se v mluvené podobě, jinak se píší (př. led X let, jed X jet)

Synonyma
– odlišná forma, ale podobný význam
– př. dítě – batole, kojenec, mimino

Antonyma
– slova opačného významu

Změna významu slov
– slova mohou postupem času získat nový význam. Význam slova se může rozšířit nebo zúžit.

Rozšířené slovo – např. zápas

Zúžené slovo – např. máslo

Metafora
– význam jednoho slova se může i přenést na jinou skutečnost. Může se přenášet na základě
vnější podobnosti
– př. zebra – přechod, zuby – na pile, na hřebenu, mandle – v krku, bouřlivý rok – těžký život

Metonymie
– přenášení významu na základě vnitřní souvislosti
– př. Vypil celou láhev. Přečetl Párala.

Synekdocha
– typ metonymie, část je za celek (Nepřišla tam ani noha.) anebo celek za část (Přišla tam celá Praha.)