Český jazyk

Poetizmus– na poč. 20. let 20. století se většina básníků obrací od PU – výhradně česká záležitost– zakladatelé: Vítězslav Nezval – praktik poetizmu, Karel Teige – teoretik poetizmu – vytzičil umělecfcé zásady poetizmu –...

Čechy– nedořešen boj za politickou svobodu národa, sociální rozpory– rozchod kultury s vládnoucí společností– program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů– Manifest české moderny – A. Sova, J.S.Machar, O. Březina, V.Mrštík, J.K. Šlejhar, F.V....

Antonín Sova (1864 – 1928)– impresionista a symbolista– básník české krajiny – citlivý vztah k rodnému kraji– své subjektivní nálady vkládá do obrazu krajiny– sociální cítění a patos aktivního boje, vzdoru– mnohotvárnost a tvůrčí...

Jean Arthur Rimbaud (1854 – 1891)– tvořil v 15 – 19 letech – Iluminace – báseň – Mé bohémství – výraz odporu k soudobé společnosti, básníkův životní postoj, tuláctví, zvukomalba– Protiklady, sen se protíná...

Francie– tzv. prokletí básníci– ve své době sice nepochopeni – pobuřovali měšťáckou morálkuCharles Baudlaire (1821 – 186)– básník, překladatel, kritik– bohémský život v Paříži– lyrická sbírka – Květy zla – spojení představy krásy a...

Meziválečná avantgarda, moderní básnické směry, proletářská poezie, reflexní a meditativní poezie – ihned po 1. světové válceNové umělecké směry:1.) impresionismus– sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)– potlačení...

2.) Symbolismus– vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování– přenášení významů, vyslovení abstraktní nebo skryté představy, nečekané spojování představ – rozvoj básnické obraznosti– důraz na hudebnost verše– podmanivá působivost, snaha vsugerovat pocit– volný verš– Ch....

2) Gramatika (mluvnice)– morfematika = nauka o morfémech, jejich stavbě, druzích, kombinačních schopnostech– morfém – nejmenší část slova, mající ustálenou formu i gramatický význam (např. koncovka žen y, nes-u)– morfologie (tvarosloví) = nauka o...

5. souvětí důvodové – (kauzální) – poměr mezi větami, z nichž druhá svým obsahem přináší informaci důležitou pro pochopení obsahu věty první (B je důvodem k A)– Byla jsem zoufalá, nebot’se mi nic nedařilo....

Jazykověda a její discipliny – jazykověda – lingvistika (z lat. lingua = jazyk) – věda o jazyce a jeho užívání (analýza jazyka, popis a výklad jazykových jevů) 1) hláskosloví – o zvukové složce jazykové...