Jazykověda a její discipliny II
2) Gramatika (mluvnice)
– morfematika = nauka o morfémech, jejich stavbě, druzích, kombinačních schopnostech
– morfém – nejmenší část slova, mající ustálenou formu i gramatický význam (např. koncovka žen y, nes-u)
– morfologie (tvarosloví) = nauka o slovních druzích, o vnitrní stavbě slovních tvarů
– syntax (skladba) = nauka o stavbě vět a souvětí
– lexikologie = nauka o slovní zásobě; speciální lexikologické problematice se věnuje etymologie (o původu slov), onomastika (o vlastních jménech), lexikografie (o sestavování slovníků – lexikonů)
– sémantika = nauka o významu slov
– slovotvorba = nauka o tvoření slov (derivologie)
– stylistika = nauka o slohu – nauka o způsobu výběru a využiti jazykových prostředků v jazykových projevech; o slohové výstavbě textů; speciální obor textové lingvistiky o výstavbě souvislých jazykových projevů (textů ústních i písemných)
– dialektologie – zabývá se studiem nářečí (dialektů)
– nové obory jazykovědy – např. sociolingvistika (o vztazích jazyka a společnosti v historii i současnosti)
psycholingvistika (o vztazích jazyka a psychických procesů) aplikovaná (užitá) lingvistika, např. matematická lingvistika, aplikace v oblasti automatizace (komunikace člověka a stroje)lingvodidaktika (o metodách jazykového vyučování) aj.
jazykověda
– diachronní (historická) – studium vývoje jazyka
– synchronní – studium stavu jazyka v určitém období
