České divadlo do 19. stol. 2/3

– Fidlovačka, Strakonický dudák, Lesní panna, Kutnohorští Havíři

Touha po vybudování stálého českého divadla vedla roku 1862 k otevření Prozatímního divadla Hálkovou historickou hrou Král Vukašin.

Roku 1868 položil František Palacký základní kámen ke stavbě Národního divadla, které bylo otevřeno o 13 let později. Vzápětí ale vyhořelo a znovu bylo otevřeno 1883 Smetanovou operou Libuše. Na výstavbě se podíleli architekti Zítek a Schulz, sochaři Myslbek a Šturma, malíři Ženíšek a Aleš. Autor opony – Hynais.
František Adolf Šubrt – první ředitel ND
– Jan Výrava
příběh zámožného sedláka, který se přiklonil ke vzbouřeným sedlákům
– Drama čtyř chudých stěn
český horník bojuje s německým kapitalistou o právo na práci i za svou národní příslušnost

Ladislav Stroupežnický – první dramaturg ND
– Naši furianti
Děj v jihočeské vesnici, hra má 4 dějství. Ve vesnici vznikne spor, kdo se stane obecním ponocným. O místo se hlásí vysloužilý voják Bláha, kterého podporuje starosta Dubský, a krejší Fiala, kterého podporuje radní Bušek. Syn Dubského Václav si má vzít Buškovu dceru Verunku. Do problému o místo se tedy promítá jejich spor ohledně věna dětí. Dojde k podvodu a intrikám, nakonec místo získá Bláha.
Autor vztahuje furiantství na celý národ obecně. Osoby v dialogu mluví nářečím, hovorově. Zdařile zachytil tehdejší poměry na venkově.

Nástup realismu byl u nás ovlivněn cizími realistickými autory (Gogol – komedie Revizor, Ostrovskou – hra Bouře => Janáček – Káťa Kabanová, Henrik Ibsen – Opory společnosti, Nora, Strašidla). Rozhodující význam pro vítězství realistického dramatu měla scéna Národního divadla.

Gabriela Preissová
– Gazdina Roba
Tragédie je příběhem venkovské švadleny Evy, která odešla od svého muže s milencem Mánkem. Šli spolu za prací do Rakouska. Poté, co se Mánek není schopen rozvést a vzít si ji za ženu, se Eva v zoufalství vrhá do Dunaje. Zhudebnil Foerster – Eva.
– Její pastorkyňa
Hra je obrázkem ze Slovácka. Jenůfu, pastorkyňu kostelničky Buryjovky, milují dva nevlastní bratři. Laco zohyzdí Jenůfě obličej, aby ji Števovi zošklivil a ten ji pak skutečně opouští, i když bude otcem jejího dítěte. Kostelnička chce zachránit čest svou i Jenůfy a proto ji drží doma až do porodu, po kterém jí namluvila, že dítě zemřelo (utopila ho). Jenůfa si má vzít Laca, před svatbou však vesničané naleznou dítě pod ledem. Kostelnička se k činu přiznává. Hra ukázala postavení ženy ve společnosti. Se stejným názvem zhudebnil Janáček.