Moderní básnické směry přelomu 19. a 20. století v české literatuře

Fráňa ŠRÁMEK
buřič, dramatik, prozaik, anarchista, životní radost, víno, ženy, zpěv, pacifista (odmítá násilí, vojnu, službu v armádě, služba nakonec o rok prodloužena), básník mládí – po válce
stud. gym. v Písku, tomuto městu věnoval část svého díla,
poezie: sb. ŽIVOTA BÍDO, PŘEC TĚ MÁM RÁD, MODRÝ A RUDÝ – autor vystupuje jako antimilitarista a protispolečenský vzbouřenec, výsměch, vědomí neuskutečnitelnosti životních ideálů, nutnost přizpůsobit se, osobitý, prostý jazyk, veršová písňová forma, b. Píšou mi psaní – dvojznačnost zpívám si a proklínám – mezi vojáky je anarchista, nebo anarchista letí do nekonečné modré rom. dálky, b. Raport – popisuje smrt koně, nevinná oběť, je rozdíl mezi koněm a vojákem? proč musí umírat lidé, kteří nebojují za sebe
sb. SPLAV– krajinářská, intimní a milostná lyrika
poválečné sb. BÁSNĚ, NOVÉ BÁSNĚ – melancholie, hořká životní rezignace
sb. RÁNY A RŮŽE – v době faš. nebezpečí, láska k vlasti, odpor k faš, násilí a oslava statečnosti v době pražské revoluce a osvobození.
próza: povídkový soubor PRVNÍCH JEDNADVACET – kritika měšťáckého způsobu života, náměty ze života buřičů, ztroskotanců, ale velmi citlivých lidí, napětí mezi touhou a skutečností
román STŘÍBRNÝ VÍTR – impresionismus, student Jan Ratkin se cítí být omezován maloměstem, rodiči a školou => bouří se, chce tento svět zničit, vábí ho svět lásky, poezie a dobrodružna, cosi osvěžujícího (stříbrný vítr = symbol věčného mládí a naděje) stojí na prahu dospělosti, musí se rozhodnou, kterou cestu půjde (anarchista X podřízenost rodičům, věří ve 3. cestu)
román TĚLO –žena Máňa, přírodní pudový člověk, toužící po lásce a radosti ze života, vezme si inženýra, který musí narukovat => zhroutí se jí celý svět, v závěrečné pasáži nadává na spol., která bere ženám muže pro službu vlasti
drama: především impresionistické, LÉTO – zachycuje citové zmatky mládí, odehrává se na vesnici, kontrast s měšťáckým světem a nudou intelektuálů, lyrická oslava mládí a lásky
MĚSÍC NAD ŘEKOU – zamyšlení nad ztracenými iluzemi mládí, pocit rezignace a stesku stárnoucí generace, sjezd abiturentů x svět jejich dcer a synů, HAGENBEK – satiristické zobrazení typu politických vychytralců