Středověké evropské a orientální literatury

– lyrika
– rozvoj tzv. trubadúrské poezie – přednášeli ji potulní pěvci za doprovodu strunného nástroje,
– ve Francii – trubadúři, v Německu – minisengři
– opěvování lásky, která je vždy nešťastná, trpitelská (většinou k vdané ženě, která se stává nedostupnou modlou)
– hrdina již nesvádí boj o čest a slávu, ale bojuje o přízeň dámy
– žánry : pastýřská píseň (pastorela), jitřní píseň (ranní loučení milenců), epistola (milostný list), kancóna

b) měšťanská literatura
– všímá si obyčejných problémů, často zábavné, satirické, tzv. zvířecí epos – několik bajek spojených dohromady
– autoři jsou nejčastěji studenti nebo hudebníci,recitátoři z povolání (žakéř)
– žánrem je fabliaux (fablel) – komické veršované povídky s náměty ze života jádro tvoří slovní hříčka nebo anekdota
– ROMÁN O LIŠÁKOVI –francouzský satirický zvířecí epos, kritika feudální společnosti volně navazující příběhy lišáka Renarta (drzý, lstivý, cynický) typ šibala a pokrytce vítězí nad mocnými

c) další díla
– POVĚST STARÝCH LET – tzv. Nestorův letopis; z období Kyjevské Rusi; zobrazuje dějiny země od dob mýtických přes vznik ruského státu až po soudobé dějiny, zmínky i o Velké Moravě a Čechách; zřejmě více autorů
– Marco POLO – MILION – cestopis; Polo vypráví svému spoluvězni o svých cestách po východní Asii; nástup renesančních myšlenek – snaha překročit křesťanský svět
– MANDEVILLE – MANDEVILLE – fantastický cestopis, o slavných cestách do exotických zemí (Afrika, Asie), doplněno fantazijní představy, výmysly – spíše zábavná funkce