Vývojové tendence nejstarší české literatury

Vývojové tendence nejstarší české literatury
( literární památky staroslověnské, latinské,vznik česky psané literatury )

rozumíme období zhruba od poloviny IX. století, bereme v úvahu hledisko geografické, tzn. písemné památky z českého území = psané staroslověnštinou, latinou, staročeštinou, popř. němčinou ( rozhodující že vznikaly na našem území
vzrůstající zájem o literární tvorbu, proto se začala objevovat díla se světským obsahem psaná v národních jazycích (zábavná literatura, rytíř. romány, legendy, cestopisy apod. )

POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ U NÁS

 Doba písemnictví staroslověnského a latinského ( pol. 9. st. do. 13. st. ):

– nejstarším představitelem slovesné kultury u nás je ústní lidová slovesnost, která nebyla písemně zachycována (později zpracována v pověstech, kronikách, legendách atd.)
– nejstarší literární díla se většinou zachovala jen ve zlomcích, často jsou anonymní. Je těžké stanovení správného znění textů, či správná datace vzniku.
– základy ke sloves. kultuře naší země byly položeny v 2. polovině 9. stol. na Velké Moravě.
a) Staroslověnské písemnictví (9. stol)
– počátky naší literatury souvisí se šířením křesťanství.Křesťanství k nám pronikalo z Východofranské říše spolu
s latinou, ale zároveň existovaly hospodář. i kulur. styky s Byzancií. Do této země se obrátil kníže Rastislav r. 862 a požádal císaře, aby vyslal na Vel. Moravu učitele, který by lidem vyložil křesťanskou víru v jazyce srozumitelném.
– roku 863- příchod Konstantina (později Cyrila) a Metoděje na VM, měli šířit křesťanství a položili základy vzdělanosti
– C+ M pocházeli ze Soluně (Řekové), ale znali také slovanské a makedonské nářečí, na těchto základech vytvořili jazyk staroslověnštinu (někdy označována jako stará církevní slovanština). Písmo, jímž zapisovali texty – hlaholice (upravená řecká abeceda). Později vznikla cyrilice (na území Bulharska, stala se základem pro azbuku).
C+M dosáhli papežova uznání slovan. bohoslužeb, tím se stala staroslověnština kulturním jazykem.
– po smrti Metoděje – r. 885 ( Konstantin r. 869) nabyla převahy latinská liturgie, došlo k pronásledování jejich žáků. Byly zakázány bohoslužby ve slovanském jazyce.