Světová próza 1.poloviny 20.století

Bertold BRECHT (1898 – 1956)
– dramatik, režisér, divadelní teoretik, tvůrce tzv. epického divadla (snaha zrušit divadelní iluze  zcizovací efekt)
– „Strach a bída třetí říše“
– „Žebrácká opera“ – adaptace hry Johna Graye, pokrytectví měšťanské společnosti, rozpor mezi zdáním a realitou, souboj dvou gangů, Peachumův gang ( Peachum vlastní firmu Přítel žebráka – každý žebrák musí být evidován a odvádět půlku výdělků ) a Macheathův gang ( Macki Kudla – velí zlodějům, má známé po celém městě i v řadách policie ), Macki si tajně vezme Polly, dceru Peachuma, což se mu nelíbí, rozhodne se Mackieho udat, šerif ho ale varuje a ten předá vedení firmy Polly a utíká, jedna z Mackieho milenek prozradí místo jeho pobytu a ten je zatčen, má být zatčen, všichni jakoby truchlí ale mají radost, královna v den své korunovace udělí Mackiemu milost
– „Matka kuráž a její děti“ – během 30.-ti leté války, dramatická kronika, ukazuje obchody očima malých lidí živořících na okraji války, válku potřebují a nezanevřou na ni, dobro, zlo – vše je jedno, chtěl aby si divák uvědomil zrůdnost války a nechápal jí tak jako matka Kuráž, pro kterou je to obživa a ne původce zla, matka Kuráž, ta má tři děti, putují s vojáky, živí se obchodováním, syn se nechá naverbovat do armády, nakonec o všechny děti přijde avšak pokračuje s vojskem dál, je to její obživa