Hlavní proudy a osobnosti české prózy 1. poloviny 20. století
– BLOUDĚNÍ – historický román , tzv. Velká valdštejnská trilogie. Je to vyprávění o 30-leté válce, v jejím středu je příběh českého rebela, protestanta a emigranta Jiříka (=symbol hloubavosti a vzpurnosti) a španělské katoličky Andělky – ztělesňuje čistotu a lásku. Oba mladí prožívají několik let vzájemného vztahu, který je narušován útrapami. Jejich setkávání a bloudění dobou se odehrává na pozadí 13 let surovostí, hrůz a podlostí války. Bloudění se netýká jen vztahu, ale je také ve smyslu hledání cesty k Bohu
– REKVIEM – soubor tří povídek, tzv. Malá valdštejnská trilogie – epizody dokreslující osud Albrechta z Valdštejna – a to po jeho smrti. Např. poslední povídka Valdice vypráví o vyzvedávání Valdštejnových ostatků, aby jeho hlava a ruka mohly být převezeny do Švédska
– obě trilogie zdůrazňují rozdíl mezi vznešenými náboženskými cíli katolíků a reformistů a krutou skutečností doby
– SEDMIKRÁSKA – novela plná mystiky a tajemství, milostný příběh, oslava chudoby jako zdroje čistoty, prostoty a něžnosti, prolínání pozemského a nadpozemského
– TŘI DUKÁTY – soubory próz, osobité téma chudoby jako předpoklad Boží spásy
– TŘI TRONIČKY
– PANENKY – básnická sbírka, oslava dívčí smyslnosti