Významné osobnosti světové prózy 2. poloviny 20. století
ABSURDNÍ LITERATURA – vyjadřuje pocity bezmocného člověka, který žije beze smyslu, pocit odcizení; problém s komunikací (každý si říká co chce) -> jazyk díky tomu ztrácí svou sdělovací hodnotu
Samuel BECKETT (1906 – 1989)
– NOVELY A TEXTY PRO NIC, MALONE UMÍRÁ
– prózy velmi blízké novému románu
– ČEKÁNÍ NA GODOTA – opakují se obdobné absurdní situace, tuláci Vladimír a Estragon na něco nebo na někoho čekají – na neznámého Godota, který by mohl změnit jejich beznadějný životní osud, varující význam se stupňuje, celkový pocit bezvýchodnosti – Godot nepřijde
Eugene IONESCO
– francouzský dramatik rumunského původu
– PLEŠATÁ ZPĚVAČKA – divadelní hra; k napsání ho inspirovala příručka anglické konverzace, všechno je zda naruby, tragické věci se zlehčují, běžné věci jsou tabu, věci, které by mohly být tabu (sex, smrt), tabu nejsou, hl. hrdiny jsou dvě manželské dvojice: Smithovi a Martinovi, vyměňují si stokrát omleté fráze o dětech, politice, počasí…, neschopnost říct si to, že jsou, nesmysly, které se do situace vůbec nehodí
Alfred JARRY
– předchůdce absurdního dramatu
– NADSAMEC
