České divadlo ve 20. století, jeho společenská angažovanost

7. Drama 50. – 60. let
– svými hrami se přestavuje mladý Pavel KOHOUT – snažil se aspoň částečně prolomit povrchnost a stupiditu tehdejších her, ale i přes to se v osudech mladých lidí odráží ideologie doby; ze začátku psal budovatelské básničky (oslava Stalina a Lenina) a po okupaci odsoudil komunismus; jeho hry „Dobrá píseň“ a „Zářijové noci“ reagovaly na aktuální problémy doby a byly divácky atraktivní; „Taková láska“ – forma inscenovaného soudního procesu, sebevražda studentky z nešťastné lásky; „August, August, august“ – hra z cirkusového prostředí, hlavní postavou je august (= klaun) jménem August August, který si dělá srandu z ředitele, ten klauna nakonec zavře do klece, kterou zapálí, kritika moci
– průlomem ve schématičnosti českého dramatu byly hry Františka HRUBÍNA „Srpnová neděle“ či „Křišťálová noc“ – psychologizace postav, charakterové hodnocení, v centru pozornosti je izolace a samota člověka
– Milan KUNDERA patří taky mezi autory dramat, např. „Jakub a jeho pán“ – hra napsaná na motivy Diderotova románu Jakub fatalista; dále „Majitelé klíčů“ – Hlavní hrdina Jiří je poznamenán válkou, nemohl dostudovat, stal se členem KSČ a za války byl gestapem zajat a vyslýchán. Žije s rodinou na malém městečku, ale zvrat nastává když se za ním vrací jeho dávná láska Věra, která pracuje v ilegalitě, aby ji schoval. Jsou však prozrazeni domovníkem. Celé rodině hrozí smrt. Jiří se musí rozhodnout – buď zůstane a zemře s rodinou nebo uteče s Věrou. Rozhodne se utéct. Jeho čin označen za nemorální.Měl to být odsouzení maloměšťáctví a malosti v nás. V divadle prvky absurdního dramatu, scény přerušovány hrdinovými vizemi a úvahami „Ptákovina“ – groteskní fraška o moci a sexu, odehrává se ve škole, kdy se jednou na tabuli objeví sprostý obrázek, ředitel začíná vyšetřovat žáky, podřízené, nakonec se ukáže, že to psal sám ředitel, jen proto aby mohl vyšetřovat