Meziválečná próza

III. Psychologická próza

– romány jsou zaměřeny na nitro člověka, osudovou orientaci a patologické jevy

Jaroslav Havlíček
– často vybírá postavy, které trpí komplexem méněcennosti, psychicky zatížené, ale také dravce, kteří touží po majetku, seberealizaci a moci ovládat jiné
– základním tématem jeho próz jsou rodinné, příbuzenské a společenské vztahy lidí v maloměstském prostředí, v němž dochází k rozpadu a zániku rodin i celých rodů

román Neviditelný
– Hlavní postavou je Ing. Petr, chemik, který pochází z chudé rodiny. Je ctižádostivý a snaží se za každou cenu uplatnit a vymanit ze svého prostředí. Z vypočítavosti získá ruku šéfovy dcery Soni. Teprve po sňatku zjistí, že v domě žije pomatený strýc, považující se za „neviditelného“ a terorizující celou rodinu. Soňa proti strýcově přítomnosti marně protestuje, ale postupně se s ním vnitřně ztotožní. Vsugeruje si, že s ním čeká dítě. Sama postupně propadá šílenství a po umístění strýce v ústavu zaujme jeho místo. Její dítě navíc utrpí úraz a v důsledku nemoci se stává nenormálním. Toto dítě se má stá univerzálním dědicem rodového majetku, jak si to představuje jeho otec Petr. Celý román končí jako výsměch celoživotního snažení Petra. Dědicem se stává idiot.

nejznámější román – Petrolejové lampy
– Hrdinka Štěpa je dívka z maloměsta, která touží po štěstí. Zamiluje se do svého vzdáleného bratrance a též se za něj provdá. Její manželství však šťastné není, brzy po svatbě Štěpa zjistí, že její manžel je nakažen syfilidou. Postupně je zasažen i mozek a on umírá v blázinci.