Vývoj české literatury v letech 1945 – 1956

Jan Drda – Němá barikáda

Tento sborník obsahuje 11 povídek s válečnou tematikou a patří k nejúspěšnějším knihám tohoto období. Hrdiny jsou zde obyčejní lidé, i děti.
Objevují se však i prvky schematismu, tzn. že autor vidí svět černobíle. Vidí postavy zcela černé, tj. záporné, a postavy zcela bílé, tj. kladné, a mezi tím nic. Toto schematické černobílé vidění světa se v české literatuře naplno rozvinulo v 50. letech.
Mezi nejznámější povídky tohoto souboru patří Vyšší princip a Pancéřová pěst.

Vyšší princip

Hlavní postavou povídky je profesor latiny na jednom pražském gymnáziu. Jelikož své proslovy k žákům vždy začínal větou: „Z hlediska vyššího principu…“, získal již odedávna přezdívku Vyšší princip.
Právě se schylovalo k latinské kompozici, když k němu do třídy vtrhlo gestapo a zatklo 3 studenty. Všichni tři pak byli zastřeleni za schvalování atentátu na říšského protektora Heydricha. Někdo je slyšel na plovárně, když se o tom bavili, a udal je.
Vyšší princip dostal od ředitele gymnázia i učitelského sboru za úkol, aby předstoupil před svou třídu a odsoudil atentát i chování svých studentů.
Vyšší princip před svou třídu skutečně předstoupil, ale nedokázal jim lhát.
Řekl: „ Vražda na tyranu není zločinem. I já schvaluji atentát na Heydricha!“
Pronesl tato slova, i když si nemohl být jistý, zda právě v této třídě nesedí udavač, který má na svědomí smrt svých 3 spolužáků.

Pancéřová pěst

Příběh se odehrává v květnu 1945, tzn. na konci války, kdy se Praha ještě brání zbytku německých vojáků. Hlavní postavou je sedmnáctiletý chlapec Pepík Hošek. Ten se řízením osudu dostává k protitankové pancéřově pěsti a ocitá se na barikádě. Před ní se najednou objeví německý tank. Zbraně jeho spolubojovníků v tomto okamžiku selžou a Pepíkovi se podaří tento tank zničit.