Česká próza ve dvacátých a třicátých letech
9) Iracionální próza
– není rozumově pochopitelná, nemá chronologický děj.
– Díla jsou koláží fantazie, snů, představ bez logického uspořádání, propojení. Zaměřeno na fantazií člověka.
– Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternocha
10) Historická
– převážně v protektorátním období
– prostředkem k alegorickému vyjádření názoru k okupaci. Konfrontace současnosti s některou uzavřenou předcházející epochou.
– Vladislav Vančura – Obrazy z dějin národa českého
– Karel Schulz – román o Michelangelovi
– Kámen a most – původně to měla být trilogie. Druhý díl Papežská mše – není dokončen
– František Kožík – román Největší z Pierotů
– Miloš Václav Kratochvíl – reakce na situaci po Mnichovu – Bludná pout‘
– Král obléká halenu – román o králi Václavu IV. – okupační atmosféra – bezmocnost, osamění, marnost.
