Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 5/8

ANTONÍN SOVA (1864-1928)
– * v Pacově
– otec učitel a regenschory (hrál v kostele na harvany)
– nedostudoval práva (z finančních důvodů)
– a na doporučení Vrchlického našel místo při práci na Ottově naučném slovníku
– později pracoval v knihovně a zasloužil se o její zkvalitnění (ředitel)
– ke konci života byl těžce nemocný, odkázaný na invalidní křeslo.

Je to typický lyrik z velké části impresionista. Jeho poezie si pohybuje od přírodní lyriky přes milostnou až po sociální. Jeho poezie je spíše melancholická a odráží náladu jihočeské krajiny, která mu byla nejbližší.
Květy intimních nálad (sbírka)
Z mého kraje (sbírka)
= k oboum – lyrická poezie přinášející spíše melancholickou notu, má bohatou básnickou obrazotvornost. Vrací se i k motivům lásky, která mu způsobila mnohé bolesti.

OTOKAR BŘEZINA /Václav Jebavý (1868-1929)
– * v Počátkách na českomoravské vysočině, kde vlastně prožil na několika místech celý svůj život v ústraní samotářsky.
– Věnoval se četbě a studiu jazyku
– Studoval hlavně filozofii od antiky přes indickou filozofii až po součastné subjektivisty
– Přezpíval do časopisů básněmi i filozofickými statěmi
– Dostal čestný doktorát Karlovy Univerzity
– Odmítl profesuru na filozofické fakultě v Brně a žil nedále jako učitel na malé vsi
– Měl přítelkyni, které psal dopisy v nichž sděloval svá vnitřní duševní tápání, pocity i nálady.
Tajemné dálky
Je to první sbírka a objevují se v ní pocity osamělosti, pocity chudoby, má pesimistické ladění
Svítání na západě
Básník dospěl k poznání, že bolest a utrpení jsou součástí života a jejich překonání nás vede k hlubšímu pochopení smyslu života.
Větry od pólů
Odklání se od osobních problémů a všímá si problému celého lidstva
Stavitelé chrámu
V této sbírce poprvé oslavil celé lidstvo, které se polí na zvyšování úrovně vědomostí kultury atd. dopředu nás neposunují jenom osobnosti, ale každý z nás.
Ruce
Poprvé si uvědomuje, že nejenom duševní činnost, ale i materiální posouvá člověka víš.

Dekadence
KAREL HLAVÁČEK (1874-1898)
– * v Praze, dělnická rodina
– studoval francouzštinu
– živil se jako výtvarník a výtvarný kritik (teoretik)
– byl vášnivý sokol
– zemřel na tuberkulózu