Neoficiální česká literatura v letech 1948 – 1989.
Neoficiální česká literatura v letech 1948 – 1989.
Neoficiální literatura = samizdatová, identitní – toto jsou díla, kteří psali autoři doma, tajně, na psacích strojích, přes kopíráky, nebyla oficiálně vydávána, znal je jen úzký okruh známých kolem autora. Sem řadíme i tzv. psaní do šuplíku, tzn., že autor věděl, že dílo, které napsal, by nemohlo vyjít, proto jej uschoval a čekal na příhodnější dobu. Někteří z těchto autorů byli schopni tzv. autocenzury, tzn., že své dílo sami upravili tak, aby prošlo cenzurou a mohlo být vydáno oficiální cestou. Mnohá díla samizdatová byla pašována přes hranice na Západ a tam vydávána v exilových nakladatelstvích.
Oficiální literatura = zde patří díla, která byla poplatná režimu, prošla cenzurou jako vhodná a byla vydaná oficiální cestou v nakladatelství.
Exilová literatura = to jsou díla, která psali čeští spisovatelé žijící v exilu, tedy v zahraničí. Byla psána česky a vydávána v exilových nakladatelstvích.
