Ludvík Vaculík
Ludvík Vaculík
Původně dělník v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou, později vystudoval no vinařství, byl redaktorem Literárních novin, kde v roce 1968 otiskl manifest Dva tisíce slov, v němž vyzývá veřejnost, aby zakládala vlastní občanské výbory a komise nezávislé na oficiálních orgánech. Od r. 1969 byl u nás zakázaným autorem. Založil samizdatovou edici Petlice, podílel se i na činnosti Charty 77. Jeho prozaické texty vycházejí z osobní zkušenosti.
• Sekyra – životní příběh Vaculíkova otce, přesvědčeného komunisty, který po r. 1948 obětavě plní stranické úkoly (kolektivizace vesnice), postupně však přichází o své ideály, potlačuje vlastní názor, rozchází se s lidmi, s rodinou. Poslední jeho léta jsou poznamenána rozvratem osobnosti. Kniha vyrůstá z autorových vzpomínek. Na vztahu otce a syna ukazuje skutečné poměry na valašské vesnici 50. let.
• Morčata – román, první dílo vydané v edici Petlice, chtěl zachytit pocity člověka v kleci, v ohrožení, zcela bezmocného
• Český snář – formou deníkových záznamů se dovídáme o rodinných starostech, o disidentském hnutí, jsou zde vykresleny portréty významných představitelů neoficiální kultury. Zachycení doby 1 roku života v rodině a disidentském hnutí.
• Jaro je tady – soubor fejetonů
