Maturitní otázky – 14. pokračování
HISTORICKÁ PROZA
Alois JIRÁSEK
ruchovec, *v Hronově, vystudoval dějepis na fil. fak. v Praze, malířské nadání
jeden z prvních spis., který se postavil proti setrvání Čechů v Rak. monarchii, jeho pojetí hist. vychází z Palackého, za vrchol dějin považuje husitství – statečný Čech stojí proti všem, Němci jsou pojímáni jako odvěcí nepřátelé Čechů, ale horší než oni jsou Češi, kteří se nehlásí k českému národu, doba pobělohorská – doba úpadku, temna, germanizace nejrozsáhlejší, nejucelenější obraz č. dějin, výchovný význam – znalost dějin je posilou nár. sebevědomí; autorovo vlastenectví, tvůrce realistického historického románu (hist. pravdivost, úsilí o objektivitu), živost, barvitost, dramatičnost vyprávění; plastický a dramatický obraz bitev
umění portrétu (hejtmané, zemané apod.), postavy vyjadřují názory typické pro širší kolektiv (tzv. kolektivní hrdina)
forma epopeje (rozsáhlý lit. útvar, prolínání několika dějových linií, život hrdinů zobrazen na pozadí hist. událostí); prostý a srozumitelný jazyk, využití historismů a anachronismů
doba husitská
STARÉ POVĚSTI ČESKÉ – (ale i novější – o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi); prameny: Kosmas, Dalimil, Hájek, rukopisy, knížka především pro děti a mládež
trilogie MEZI PROUDY – Dvojí dvůr (mocenský zápas krále Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna, který rozvrací rodinu vdané ženy. Objeví se zde mladý student Jan Hus a rozhodne se církev napravit.), Syn Ohnivcův (Ohnivec je strýc Jana Husa, buřič. , řeší se intriky na král. dvoře, objevuje se zde lapka Jan Žižka, román vrcholí otevřením Betlémské kaple), Do tří hlasů (Jde o Dekret Kutnohorský, Češi získávají tři hlasy, Němci jeden, předchází hus. rev.). trilogie PROTI VŠEM – Skonání věků, Kruciata, Boží zástup (hus. rev., vznik a stavba Tábora, Zikmundovo tažení,do Čech a úsilí zmocnit se Prahy, Žižkova pomoc Praze a slavné vítězství č. vojsk na Vítkově. Hl. hrdinou jsou lidské vrstvy vedené a představované drobnými šlechtici
trilogie BRATRSTVO – Bitva u Lučence, Mária, Žebráci (úpadek hus. hnutí po bitvě u Lipan 1434, kdy se mnozí lidé nemohou smířit s novou situací a odcházejí pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa na Slovensko, kde hájí zem pro krále Ladislava Pohrobka
Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA (podle cestopisu Václava Šaška z doba pobělohorská)