ŘÍM – (3. stol. př.n.l. – konec 5. stol. n.l.)
ŘÍM:
(3. stol. př.n.l. – konec 5. stol. n.l.)
– latinská, většinou nepůvodní literatura, vliv řecké lit.
– dlouho přebírala témata z řecké lit., svého vrcholu dosáhla až v prvních desetiletích císařství (konec 1. stol. př.n.l.), psaná latinkou
– prostřednictvím římské literatury pronikla do evropské kultury znalost antické
a) Archaické období (3. – 2. stol. př.n.l.)
– překlady z řečtiny
– komedie: Terentius – uhlazený jazyk, psychologie postav, intelektuálně zaměřené hry DÍVKA Z ANDRU. Plautus (Titus Maccius) – čerpá ze života obyčejných lidí (otroci, vojáci, milenci), ovlivněn řeckou novou komedií, užívá hovorový jazyk KOMEDIE O HRNCI – inspiroval Moliéra k napsání Lakomce.
– řečnictví: Marcus Porcius Cato- výzva ke zničení Kartága
b) Klasické období – zlatý věk (1. stol. př.n.l. – počátek našeho letopočtu)
– řečnictví:Marcus Tullius Cicero – filosof, politik, řečník. Jeho jazyk se stal normou klasické latiny ŘEČNÍK – teorie řečnictví
– paměti: Gaius Julius Caesar – ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ
– lyrika: Gaius Valerius Catullus – největší římský lyrik, básník vnitřních rozporů, okruh písní věnovaných milence Lesbii, starší vdané ženě. Citát : „Nenávidím a miluji“.
