Vývoj poválečné prózy

 Vl. Páral
• Černá série: „Veletrh splněných přání“ (ml. chemik, stereotyp); „Soukromá vichřice“ (4 páry chtějí rozbít stereotyp, nedaří se); „Katapult“ (ml. chemik odpoví na 7 inzerátů a žije tak 8 životů); „Milenci a vrazi“ (domovník sleduje lidičky v domě a cítí se Bohem)
• Bílé série – 70. léta (poplatné době): „Mladý muž a bílá velryba“ (chce v chemičce ulovit velrybu a nový postup zaplatí životem); „Válka s mnohozvířetem“ (sci-fi)
 Lad. Fuks – „Spalovač mrtvol“, „Pan Theodor Mundstock“
o samizdatová a exilová
 Jos. Škvorecký – nar. v Náchodě, vystudoval filosof. fakultu, 51-53 na vojně -> „Tankový prapor“, 69 emigrace se ženou do Toronta v Kanadě; „Zbabělci“ (konec války na malém městě, bez hrdinství, češi líčení jako mluvkové, vypravěč je Dany Smiřický a jeho reakce je, že se s kamarády věnuje jazzu a dívkám); „Legenda o Emöke“ (podniková dovolená, vztah židovky s redaktorem, redaktor zničen tupým učitelem); soubor detektivek „Smutek poručíka Borůvky“; výbor z povídek „Hořkej svět“ (obs. „Babylonský příběh“ – sexuální vztahy Češek s US vojáky za žvejku)
 Milan Kundera – prof. na FAMU, v Pařížské sorbonně; „Směšné lásky“ (velmi kritické – blběnky, odezva od Zd. Salivarové „Pánská jízda“; román „Žert“ (žert VŠ nedozírné následky); „Nesnesitelná lehkost bytí“ (zfilmováno)
o Období po r. 1989
 vypravěčská próza – Michal Viewegh – „Nápady laskavého čtenáře“, „Báječná léta pod psa“, „Báječná léta s Klausem“
 experimentální próza – destrukce příběhu
• Daniela Hodrová – „Trýznivé město“ (magická Praha)
• Michal Ajvaz – „2. město“ (magická Praha)

B: Sloh, Slohotvorní činitelé
– Sloh = způsob výběru jazykových prostředků
– Slohotvorní činitelé = co působí na výběr jazykových prostředků
o projev (komu – situace)
o písemný či mluvený
o účel
 funkční styly
• prostě sdělovací
• odborný (věda)
• publicistický (masmedia)
• umělecký