Vývoj meziválečné prózy
16. Vývoj meziválečné prózy
=po 1. světové válce se nově utváří svět, mnohé státy se dávají na cestu demokracie (po vzoru VB či FR a to i ČSR) některé po revoluci (VŘSR v SSSR – 1917) komunismus a někde i podpora fašismu (Itálie 1920), Hospodářská krize 1929-33 (1933 – nástup Hitlera v Německu); výrazně členitá, vysoká umělecká úroveň
– Světová próza
a. Francie
i. Romain Rolland – životopisy + romány o Beethovenovi, Tolstém, Michalangelo a Gandhí; románový cyklus „Jan Kryštof“; román „Dobrý člověk ještě žije“ (o burguském vinaři); novela „Petr a Lucie“
ii. Henri Barbussi – „Oheň“
iii. A. de S. Exipéry – „Noční let“, „Válečný pilet“, „Citadela“, „Malý princ“
iv. Marcel Proust – 8mi dílný román „Hledání ztraceného času“
b. Německo
i. Thomas Mann – „Buddenbroockové“, „Mário a kouzelník“
ii. Heinrich Mann – „Profesor Neřád“, „Mládí…“ a „Zrání krále Jindřicha IV“
iii. E.M. Remargue
c. Pražská německá literatura – Kafka – „Proces“ (o narozeninách zatčení a po roce popraven)
d. USA
i. Hemingway
ii. Steinbeck – „Hrozny hněvu“
e. Anglie
i. John Galsworthy – „Sága rodu Forsythů“
ii. James Joyce – „Odysseus“
