Společenská funkce divadelního a filmového umění
– vývoj české kinematografie
o 15. 7. 1896 – kinematograf v Čechách; 15. 9. 1907 – Viktor Ponrepo – otevřel 1. pražské kino, vznik prvních českých filmů (od roku 1898), Jan Kříženecký – režisér a autor prvních českých aktualit, první český zvukový film „Tonka Šibenice“ (1931)
o 30. léta – zvukový film
Martin Frič – komedie „Hej rup!“, „Kristián“,
dramata „Jánošík“; Karel Lamač – první zvukové filmy s Vlastou Burianem „C. K. polní maršálek“, „Lelíček ve službách sherlocka Holmese“; Jindřich Honzl (spolupráce s Osvobozeným divadlem); Vančura – náměty k filmům „Před maturitou“, „Na sluneční straně“
o po roce 1945 – Otakar Vávra – „Němá barikáda“, „Jan Hus“;
Václav Krška – „Řeka čaruje“, „Měsíc nad řekou“, „Stříbrný vítr“, „Mikoláš Aleš“, „Z mého života“ (Smetana)
o nová vlna 60. léta – V. Chytilová – „O něčem jiném“;
Vojtěch Jasný – „Až přijde kocour“, „Všichni dobří rodáci“;
Ladislav Rychman – „Starci na chmelu“, „Dáma na kolejích“;
Miloš Forman – „Konkurz“, „Hoří má panenko“, „Lásky jedné plavovlásky“; Jiří Menzel – „Ostře sledované vlaky“ (1967 oceněn Oskarem), „Rozmarné léto“, „Skřivánci na niti“
o současný film, oceněné filmy: Oskary oceněno: „Kolja“
B: Projevy mluvené a psané, řečnický styl
– srovnání
o zvukové prostředky (větnou melodii) můžeme v textu nahradit interpunkcí
o úplnost, celistvost – v mluveném projevu něco vyplyne z předchozího kontextu, což v písemném nelze
o přehlednost – mluvený projev používá jednodušší věty což v psaném není nutné
– řečnický styl
o počátky v Antice
o Demostenes, u nás Hus a Palacký
o útvary
politický projev = hodnotící úvaha
přednáška
výklad
mluvený referát