RENESANCE A HUMANISMUS VE SVĚTĚ A V ČECHÁCH

3. období
méně úspěšné divadelní hry – Zimní pohádka
Romeo a Julie
ve Veroně žijí dva znepřátelené rody, Montekové a Kapuleti, Montekův syn Romeo se na plese zamiluje do dcery Kapuletů Julie, oba jsou tajně oddáni, Romeo v souboji zabije Tybalta, protože chce pomstít svého přítele Merkucia, je veronských vévodou vyhnán do Mantovy, Julii rodiče nutí do sňatku s Parisem, východisko nachází mnich – bratr Vavřinec, Julie vypije uspávací nápoj, po které vypadá jako mrtvá, o její smrti se dozvídá Romeo, u hrobky zabije truchlícího Parise, sám se otráví jedem a umírá, Julie se probere, spatří mrtvého Romea a zabije se jeho dýkou, u hrobu Romea a Julie uzavírají oba otcové mír

Hamlet
vše nasvědčuje tomu, že Hamletův otec, dánský král, byl zavražděn svým bratrem Claudiem, Hamletovi se jedné noci zjeví otcův duch a potvrdí jeho dohady, Hamlet chce otcovu smrt pomstít, aby nebyl podezřelý, předstírá šílenství a s potulnými herci hraje představení o otcově vraždě, Claudius posílá Hamleta do Anglie, po jeho návratu umírá náhodně jeho mečem otec Ofélie Polónius, Ofélie se pomate a utopí, její bratr Laertes vyzve Hamleta na souboj, král Claudius využije této příležitosti a potře Laertův meč jedem, Hamlet zjistí zradu, vytrhne Laertovi otrávený meč a probodne jím Laerta i krále, současně umírá i královna, která vypije otrávené víno připravené pro Hamleta, zahyne i Hamlet zraněný na začátku souboje
Hamlet – typ člověka bojujícího za spravedlnost, oslabují ho pochybnosti a nedůvěra ve vlastní síly

Othello
důstojník ve službách benátské republiky Jago nenávidí svého představeného, černého generála Othella, protože nebyl povýšen, Othello odjíždí na Kypr bojovat proti Turkům, setkává se zde se svou ženou Desdemonou, Jago chce neustálými poznámkami vyvolat u Othella pochybnosti o Desdemonině věrnosti, Othello podlehne, Desdemonu uškrtí a sám končí sebevraždou
náměty ke svým dramatům čerpal z životopisů, starých kronik a povídek, jeho postavy jsou proto nadčasové, do češtiny největší část jeho dramat přeložil již v 19. st. J. V. Sládek