Realismus v české literatuře – vědecký, vesnický, historický, naturalismus

ZIKMUND WINTER – MISTR KAMPANUS (286/2)
(R HISTORICKÝ)

Slovní zásoba:
– přechodníky, zastaralá SZ, básnická vyjádření
– přídavné jméno řadí až za podstatné jméno – archaismus (šneku tmavého)
– rým, rytmus – zdůrazňuje situaci
– úsečné věty, zvolání, hromadění otázek – dramatičnost děje
– nedokončená výpověď – zamyšlení
– přejaté výrazy

Vypravěč:
– er forma
– popis místa
– nezaujatost, objektivnost
– v úvodní části se prolíná er forma s ich formou
Závěr:
– sebevražda – Kampanus chtěl zůstat katolík, zachránit univerzitu od jezuitů a neúspěch neunesl
Hrdina:
– citlivost, bezmocnost, rezignace proti společnosti x věrnost principům
3 vrstvy děje : zprávy o událostech, úvahy Kampa, vlastní děj

naturalismus
JOSEF KAREL ŠLEJHAR – PTÁČE (NATURALISMUS) (308/2)
– dynamický spád – působivost textu
– popis s líčením – vyprávění x není přímá řeč
– zastaralá slova
– zaměněné pořadí slov
– tématem je bezmocnost hrdiny – vnitřní zlo, neštěstí, nemoc
– hrdina dítě a jeho rodiče – nemoc touží po ptáčkovi – konec smrtí dítěte
– motiv – klec – pták je v kleci, dítě (v kleci)

J.K.ŠLEJHAR – KUŘE MELANCHOLIK
– dítě – malé- umírá mu matka
– otec na dítě zapomíná, dítě si najde přítele – kuře
– dítě slabé, zapomenuté – kuře
– dítě onemocní s kuřetem se schovají do ústraní
– dítě s kuřetem zemřou a nikdo si jich nevšimne