Nejstarší světová literatura, základní literární pojmy
Řecko
– Řekové se zabývali filozofií, řešily otázky o původu a podstatě světa
1) Archaické období
– Homér „Ilias a Odyssea“ ( popisuje posledních 14 dní desetiletého bloudění ithackého krále Odyssea při návratu z trojské války)
2) Attické období
– Aischylos první světový dramatik – tragéd, v dílech řeší mravní otázky „Spoutaný Prométheus“, „Peršané“
– Sofoklés dramatik, čerpal z Trojských bájí „Král Oidipus“ (trestání člověka za neuvědomělé činy) „Antigona
Euripidés dramatik, uvedl do hry postavy otroků, více prokreslil postavy „Medea“
Aristofanés představitel komedií, ve svých hrách zesměšňoval každého „Žáby“, „Jezdci“, „Mír“
Platón idealistický filozof, jeho žákem byl Aristoteles „Obrana Sokratova“
Aristoteles shrnul všechno učení starověku do díla „Poetika“
3) Helénistické období
– Archimédes – fyzik, matematik
– Eukleidés – matematik
– Théokritos – idylická poezie
Řím
– navazuje na Řeckou literaturu, dělíme ji také na 3 období
1) Staré období
– Titus Plautus hry: „Vychloubačný voják“, „Komedie Oslovská“
2) Klasické období
– doba Ciceronova – zlatý věk římské prózy
Cicero – řečník, filozof, politik, spisovatel
Carus – dramatik, tvrdil že vše probíhá bez působení božských sil
– doba Augustova – zlatý věk římské poezie
Vergilius – jeden z nejslavnějších básníků antiky, ve svých dílech vyzdvihoval staré římské ctnosti.“Zpěvy pastýřské“, „Zpěvy rolnické
Caesar – „Zápisky o válce Galské“
3) Postklasické období
– začátek středověku
– Seneca – filozof, básník, kritizoval prohnilost římského státu
Doplnění k Aristofanesovi: Žáby – byla provedena před konečnou porážkou Athén v peloponéské válce, Aristofanés hledá původce rozkladu občanské morálky Athénách. Za jednu z příčin pokládá moderní hudbu, poezii i výchovu (nositelem je Eurípidés).
Lýsistrata – hra se snaží žertovnou formou překonat tíseň po sicilské orážce roku 413 pnl., Sparťané tehdy plenili Atiku. Lýsistrata svolá proto řecké ženy a navrhne jim, aby se zavázaly, že budou tak dlouho odpírat lásku mužům, pokud je nedonutí uzavření míru se Sparťany. To ženy (váhavě) líbí a odejdou na hrad, aby jej obsadily a odebraly mužům peníze k dalšímu vedení války. Ochrana hradu nic nezmůže, ženy vítězí. Lýsistrata zprostředkuje smír a komedie končí zpěvem a tancem.