Lumírovci
Jaroslav Vrchlický ( 1853 – 1912 )
Vlastní jménem Emil Frída. Prožil dětství u strýce, který byl farářem. Vystudoval gymnázium a pak vstoupil na kněžský seminář, který opustil a studoval na filozofické fakultě v Praze, kde se zajímal o románské jazyky. 1898 ho zastihla nervová choroba. 1890. krize v manželství s dcerou Sofie Podlipské a byl zkritizován a velice těžce to nesl. Dílo je rozsáhlé. Napsal asi 270 prací, z čehož je 1/3 vlastní a ostatní překlad. Nejvýznamnější je poezie, ale psal i divadelní hry a prózu.
Dílo: Poezie – lyrika
Z hlubin – Působila pesimisticky, psána podobnou formou jako hřbitovní kvítí.
Rok na jihu – Nechal se inspirovat svým pobytem v Itálii – optimističtější pohled.
Dojmy a rozmary
Eklogy a písně – Básně z pastýřského prostředí
Poutí k Eldorádu – Sbírky z poč. 80. let jsou optimistické k přírodě. Snažil se zavést do české poezie nové básnické útvary, metody, prvky např. Francouzskou baladu, sonet.
V 90. letech ztroskotalo jeho manželství a byl odmítnut nastupujícími autory. V dílech se objevuje bolest a zklamání.
Sbírky: Okna v bouři – projevují se deprese, zklamání, po čase však dochází k vyrovnání.
Strom života – Hledá pozitivní stránky života, zapůsobil na něj Walt Whitman a proto ho přeložil.
Epika: Rozsáhlý básnický cyklus Zvonky epopeje – Inspirace Victorem Hugem Legenda věků a Goethem Faust. : Zvonky epopeje, Nové zvonky epopeje, Duch a svět,
Legenda o sv. Prokopu, Selské balady.
Divadelní hry: Hipoadamie – s českým námětem
Drahomíra, bratři, knížata
Noc na Karlštejně
