KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ

5. KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ

Klasicismus: vznik v 17. století ve Francii
– vrchol za vlády Ludvíka XIV. (1661 – 1715)
– smysl umění spatřovali v napodobování nadčasových lidských hodnot
– zdůrazňován rozumový řád
– kritériem krásy byla pravdivost
– mravním ideálem se stal jednotlivec, který podřizuje své zájmy
společnosti (stát, obec)
– všechny tyto hodnoty převzaty z antiky => antika se stala vzorem klasicismu
a) architektura: katedrála sv. Pavla v Londýně (architekt Christopher Wren)
– zámek ve Versailles
– zahradní architektura (sestřižení do geometr. obrazců = tzv.
francouzský park)
b) malířství: Nicolas Poussin
c) sochařství: Maurice-Étienne Falconet (jeho životním dílem jezdecká socha
Petra I. – Měděný jezdec)
d) hudba: Franz Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven

literární žánry: 1. vysoké (óda, epos, tragédie) – zachycovaly historické náměty
2. nízké (bajka, komedie) – zobrazovaly směšné stránky
každodenního života
– přesná pravidla klasicismu zformuloval:
Nicolas Boileau-Despréaux [nykola boalo depreo] ve svém pojednání Umění básnické
(1636 – 1711)
– nejpřísnější požadavky kladl klasicismus na drama (mělo zachovávat tzv. tři
jednoty – času, místa a děje; to znamená, že se příběh musel odehrát ve 24
hodinách, na jediném místě a musel být dějově jednotný = odvozeno z antiky)
– z antiky čerpala své náměty také tragédie (založena na konfliktu soukromých
zájmů, citů a vášní jednotlivce s nadosobními principy – mravními normami,
občanskou povinností a zodpovědností)