Vývoj české literatury za okupace

Psychologická próza

Jaroslav Havlíček
– pokračuje ve své linii, kterou započal v době meziválečné
– v době okupace vytvořil 2 romány:
1. Ta třetí – ústředním hrdinou je starý mládenec, který se zmítá mezi dvěma ženami – jedna je mladá a výstřední, chce se bavit a žít, druhá je skromná, tichá a obětavá. Hrdina – povrchní muž a slaboch – není schopen se rozhodnout, oběma ženám svým přístupem ublíží až je obě ztratí. Volí pak „tu třetí“ – dobrovolnou smrt (spáchá sebevraždu).
2. Helimadoe – název je sestaven z počátečních písmen 5 dívčích jmen – 5 sester a dcer podivínského venkovského lékaře
( Helena, Libuše, Marie, Doris a Ema ).

Václav Řezáč
– autor románu Svědek
o nemocný stařec slídí po tajemstvích sousedů, podněcuje jejich slabosti a vášně, aby tak zaplnil svou samotu. Svůj vlastní život odvozuje z neštěstí druhých.

Marie Pujmanová
– autorka novely Předtucha
o v centru dění je patnáctiletá Jarmila, která vzdoruje rodičům, má pocit, že ji nechápou
o Jarmilini rodiče odjíždějí na konferenci do Malory, ona se už těší. Cestou na rande s povrchním a zlomyslným Toufarem vyslechne z rádia zprávu, že vlak do Malory vykolejil, zároveň poznává pravé Toufarovy úmysly. Obává se o rodiče, uvědomí si, že je má ráda, že to s ní myslí vždy dobře. Přichází telegram od rodičů – cestou vystoupili a pak nasedli do jiného vlaku.