Husitská lit. a vzdělanost

PETR CHELČICKÝ – SIET VIERY PRAVÉ (15. ST.) (142/1)
– odráží jeho názory neodporovat zlu, odmítá válku a násilí, odmítá rozsáhlejší vzdělání

Obsah:
– církev je přirovnávaná k síti ve které uvízly dvě ryby – císař a papež, spojili se (rozedraly) a od nich vzešlo mnoho špatného  mniši, studenti, farářové, erbovní stavy, měšťané = ti všichni kněží  mezi sebou si rozdělují svět…“jedni jsem páni duchovní a druzí světští“, církev však ovládla svět, šlechta nemá pak komu vládnout, hledá cizího krále, který by jim dával majetek

Forma:
– er-forma
– alegorie (jinotaj) – síť, ryby
– konstatování stavu
– kritika

Idea:
Světská svět  duchovní čistota
Svět  církev, víra
Pohanská vláda  víra
Zlo  dobro (spíše nadpozemské)

Literární postup:
– alegorie – podobenství, skrytý význam
– přechází v otevřenou kritiku
– podobně jako Hus – synonymičnost
– induktivní postup – od konkrétních příkladů k zobecnění

Pohled Chelčického:
– spíše politický pohled
– vědomí vzdělanosti mezi světskou a církevní mocí  obě jsou špatné, dobro se jaksi vytrácí
– od alegorie k otevřené kritice
– v čele špatného stojí církev
– zlo  spíše všemocné
– dobro  nedosažitelné, mimo svět

TOMÁŠ ZE ŠTÍTNÉHO – KNÍŽKY ŠESTERY O OBECNÝCH VĚCECH KŘESŤANSKÝCH
– svými díly přiblížil lidu složité náboženské a filosofické otázky a díky tomu je považován za prvního klasika české naučné prózy
– sborník traktátů (učené pojednání o nějaké náboženské otázce), které pojednávají o dokonalém životě
– je zde podáno poučení o věcech, jež jsou nezbytné ke křesťanské praxi, k potřebám denního života
– důkazem toho je např. traktát o hospodáři nebo hospodyni a čeledi
– dává rady také například pánům, jak mají vládnout, aby jejich vláda byla spravedlivá