ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

Karel Poláček (1892 – 1944)
Spisovatel židovského původu. Jeho otec byl obchodníkem v Rychnově nad Kněžnou, Poláček působil jako úředník, publikovat začal roku 1920. Náležel k liberálně demokratickému okruhu autorů kolem Lidových novin (přátelil se s Josefem a Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou). Do novin psal mimo jiné sloupky a soudničky. Za války musel z novin z rasových důvodů odejít, nesměl publikovat (román Hostinec u Kamenného stolu vyšel r. 1941 pod jménem V. Rady). V roce 1943 se přihlásil do transportu do Terezína, protože do něho byla povolána jeho družka, v tomto koncentračním táboře také pravděpodobně zahynul. Měl rád fotbal, mariáš a sbíral anekdoty.
Tématem jeho děl jsou životní osudy „malých„ lidí na periferii velkoměsta nebo na maloměstě, drobných úředníků a živnostníků s jejich denními trampotami a vášněmi (fotbal, karty, hospoda), které zobrazoval se satirickým nebo laskavým humorem, zaměřoval se zejména na zesměšňování jejich stereotypů, gest a frázovité nepřirozené mluvy. Své hrdiny nahlíží s odstupem. Komiku svých próz doplňoval vlastními ilustracemi.
Jeho prvotina Povídky pana Kočkodana (1922) karikují zejména maloměstské úředníky, jejich záliby a nedostatky.
Mariáš a jiné živnosti (1924) je souborem povídek zesměšňujícím maloměšťáky.
Próza Hráči (1931) čerpá z mariášového prostředí. Hlavním hrdinou je Jindřich Kobosil, jehož základní životní náplní je mariáš. Přes něj se dokonce i ožení. Do děje jsou vloženy karetní historky. Například 21. kapitola se nazývá Cesta kolem světa v mariáši a pojednává o tom, jak čeští legionáři hráli mariáš z Kijeva přes Vladivostok, Japonsko, Kalifornii, New York, Francii, Brest až do Benešova, kde si spočítali hotovost a zjistili, že jsou „každý na svém“ (= země je kulatá).