ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

Jaroslav Hašek – pokr.
Napsal velké množství povídek – soubory – Dobrý voják Švejk a jiné povídky (1912), Trampoty pana Tenkráta (1912), Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915), Dobrý voják Švejk v zajetí (samostatná povídka), Velitelem města Bugulmy (samostatná povídka).
Spolu s Ladislavem Hájkem napsal básnickou sbírku Májové výkřiky.
Nejznámějším jeho dílem jsou Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Je to čtyřdílný (I.- V zázemí, II – Na frontě, III. – Slavný výprask, IV. Pokračování slavného výprasku) nedokončený román (čtvrtý díl dopsal Karel Vaněk – Haškův přítel), v němž děj nemá klíčový význam, vychází zde z předválečného cyklu povídek o poslušném vojákovi, který chce císaři sloužit „do posledního vzdechu“ (již zde se objevuje postava „geniálního idiota“). Začal vycházet roku 1921 jako lidová četba v sešitech. Je to humoristické a satirické dílo, ve kterém se Hašek vysmívá habsburské monarchii, celkově vyznívající jako protest proti válce. Samotný děj má řadu epizod, začíná v Praze větou Švejkovy domácí – paní Müllerové – „Tak nám zabili Ferdinanda“, po té jde Švejk do hostince „U Kalicha“, kde na něm strážník Bretschneider vyzvídá, co si o situaci myslí, když mu Švejk sdělí svůj názor, je zatčen, vězněn, ve vojenské nemocnici prohlášen za úředního blba, poslán do blázince a po té na frontu, kde se odehraje řada humorných příhod, v nichž vystupují kromě Švejka také jeho nadřízení. (Zejména feldkurát Otto Katz, u kterého Švejk působí jako polní sluha, protože se ho Katzovi zželelo, když zaplakal na mši, které se musel spolu s ostatními blázny zúčastnit, Katz je ale veliký ožrala a vášnivý hráč karet, a tak jednou Švejka prohraje. Ten se tedy dostává do majetku nadporučíka Lukáše, se kterým si dobře rozumí – Švejk ho zbavuje nepohodlných milenek a krade pro něj psy, když ale omylem ukradne psa plukovníka Krause, jsou oba posláni na frontu. Protože se Švejk zapomene v hospodě, ujede mu vlak a tak podnikne pěší výlet ke svému pluku, cestou je, kromě jiných dobrodružství která se mu stala, považován za ruského zvěda… )