Česká literatura 60. – 70. let 19. století
Česká literatura 60. – 70. let 19. století
– po porážce demokratické revoluce 1848 – období Bachovského absolutismu – policejní opatření, umlčení významných osobností (Havlíček, Sabina, Frič), germanizace
– 60. léta znovuzavedení parlamentní vlády a pád Bachovského absolutismu, 1861 císař František Josef II. vydal Říjnový diplom – v něm jsou uznána politická práva českého národa a je přislíbena ústava
– rozštěpení národní strany na staročechy – konzervativci, kteří podporovali hlavně šlechtu (Palacký, Riegr) a mladočechy – pokrokovější (Sladkovský, Grégr) – hájili hlavně zájmy buržoazie; sílí třídní rozpory v české společnosti (rolnictvo, dělnictvo)
– nastává kulturní a společenská obroda
– vznik celé řady spolků (Beseda; Sokol – tělovýchovný, zakladatel dr. Miroslav Tyrš; Hlahol – mužský pěvecký spolek; Svatobor – na podporu novinářství a literatury); rozvíjelo se divadlo – 1862 založeno Prozatímní divadlo, 1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu – heslo „Národ sobě!“, projev síly národa (1881 otevření a požár, 1883 znovu otevření) – architekt J. Zítek, malíři M. Aleš, Ženíšek, Brožík, Hynais, sochaři J.V. Myslbek, B. Snirch, skladatelé Smetana, Dvořák, Fibich
– noviny a časopisy: Národní listy, Čas, Lumír, Květy aj.
– vyšel Ottův slovník naučný
– roku 1858 vydán první almanach Máj – redaktorem byl Josef Barák, hlavní organizátoři – Hálek, Neruda; Karel Sabina – UPOMÍNKA
– celkově vydány 4 almanachy Máj v letech 1858 – 1862
– mezi májovce patřili : J. Neruda, V. Hálek, J. Arbes, K. Světlá, A. Heyduk, V. Šolc, R. Mayer, G. Pflégl – Moravský, B. Němcová, K. J. Erben, K. Sabina
– znaky májovců
• hlásí se k Máji, obdiv k Máchovi
• odvrat od minulosti k přítomnosti (boj proti sociálnímu i národnostními útisku)
• vyrovnání s evropskou literaturou => překladatelská činnost
• umělecká svoboda (témata, styl zpracování)
• snaha o zobrazení skutečnosti = realismus
• tvorba má být blíž lidem => tvorba o nich a pro ně
