České divadlo ve 20. století, jeho společenská angažovanost
expresionismus
typická prudká a křečovitá gesta, přehrávání divadelního výrazu; expresionistická groteska
Karel Hugo Hilar – režisér, inscenoval hry bratří Čapků např. Ze života hmyzu
Lev Blatný – Kokoko-dák!
vážné drama
František Langer – Periferie – o lidech na okraji společnosti
drama lyrické
Fráňa Šrámek – Léto, Měsíc nad řekou
Karel Čapek – Loupežník
drama „zástupové“
středem pozornosti není jedinec, ale kolektiv
Arnošt Dvořák – Husité
F. X. Šalda – Zástupové
Karel Čapek – R.U.R.
novoklasicistické drama
František Langer
bratři Čapkové
2. neoficiální lidové divadlo
– výjimečné postavení má kabaret, který se rozvinul už za 1. světové války u vzniku českého kabaretu stál bohém E.A. Longen
– písničkář Karel Hašler a literární a satirický kabaret Červená sedma, který se po válce stal plně profesionální (Jiří Červený, Eduard Bass)
– vzniká revoluční scéna
– významnými představiteli lidové komiky – Saša Rašilov, Ferenc Futurista a hlavně Vlasta Burian
– začíná se formovat i divadlo dělnické; 1920 vzniká Dědrasbor – dělnický dramatický sbor pod vedením Jindřicha Honzla; později ho vedla dělnická agitační skupina Modré Blůzy
