Proměny moderní světové prózy I.

Proměny moderní světové prózy
v 1.pol. 20.stol.

Opět řada nových oběvů (A. Einstein – teorie relativity, S. Freund – psychologie)
U moci stojí koloniální mocnosti (Německo, VB, Francie). Neustálá touha po získávání dalších kolonií. To vede k řadě sporů a napět mezi státy. 1914 po incidentu v Sarajevu začíná běsnit 1. světová válka. Dochází k bouřlivému rozvoji kultury, vznikají nové lit. směry.

Na počátku 20.stol dochází k obrovskému rozvoji umění. Vzniká množství skupin a směru, které se snaží najít nový způsob vyjádření. Hodně se experimentuje hlavně s formou. Začátky se nachází hlavně ve výtvarném umění. Někdy převažuje experiment nad srozumitelností.

Filosofické směry:

Pragmatismus (pragma=čin) – praktický, zákony a pojmy jsou pravdivé pouze tehdy, pokud je možné je uplatnit v praxi. Zdůrazňuje jedince.(u nás T.G. Masaryk a K. Čapek)

Unanimismus – zdůrazňuje kolektiv, kolektivismus je po století, kde se kladu důraz na individualismus celkem přitažlivý. Je protikladem pragmatismu, který zdůrazňuje jedince.
(člověk by se měl podřídit společnosti)

Marxismus – zaměřen politicky a sociálně, vypracovaný německým filosofem
Karlem Marxem (Kapitál, Komunistický manifest). Zdůrazňuje protiklady spojené s rozvojem kapitalismu

Moderní básnické směry:

FUTURISMUS
– anarchistická revolta proti normám, obdiv techniky (zrušil interpunkci)
– zaměřuje se na budoucnost (odmítá minulost)
– podle něj je umění pouze náhoda
– používá zvukomalbu
– představuje počátek avantgardy

F. T. MARINETTI (Itálie)
– zakladatel futurismu (manifest futurismu)
– vychází z teorie osvobozených slov (odstranění interpunkce)
Osvobozená slova
Futurismus a fašismus