Starověké literatury 1/6

Starověké literatury 1.

Orientální literatura

Mezi nejstarší literatury světa patří Sumerská a akkadská literatura

– Sumerové žili v jižní Mezopotámii na začátku 4. tis. přnl.
– spolu se Sumery žili v Mezopotámii i obyvatelé nesumerského původu Akkadové ( jazyk akkadština)
– Sumerové byli nejvyspělejším kulturním národem na Blízkém východě
– vynalezli, zcela určitě však zdokonalili klínové písmo, vytvořili rozsáhlou literaturu a všechny národy ve středověku ovlivnily.
– nejstarší památkou sumerské literatury je epos o Gilgamešovi
Gilgameš byl králem města Uruku (ze 2/3 bůh, z 1/3 člověk), na svých cestách se snažil dosáhnout nesmrtelnosti. Nejdříve ji chtěl zajistit hrdinskými činy. Po smrti přítele měl ještě větší strach ze smrti. Podařilo se mi získat ze dna moře květinu života. Časem ji ale ztratil.
Poučení: žádný člověk nemůže nesmrtelnosti dosáhnout

Egyptská literatura

– Egypťané psali hymny na oslavu egyptských bohyň a bohů, také psali modlitby
– Hymnus na slunce – napsal ho král Achnaton – líčí v něm blahodárné působení slunce na přírodu
– lidé zhotovovali na místech posledního odpočinku nápisy, zdobili stěny hrobek, psali je na rakve a do hrobek dávali Knihu mrtvých; někdy je zdobili i obrázky
– obsahově a literárně hodnotné jsou vyprávění Egypťana Sinuheta
Egypťan Sinuhet se po změně vladaře v Egyptě uchýlil do vyhnanství na jih Palestiny. Dosáhl významného postavení, zbyl zetěm tamějšího náčelníka. Snažil se pomáhat Egypťanům, ale stále toužil po návratu do vlasti. Nakonec se vrátil do Egypta a v Palestině zanechal své syny.
– Písmo hyreoglify, psalo se na papirus, nejstarší texty jsou:
– V hrobkách (o činech faraónů
– Oslavné písně (např.: Óda na Nil)

Indická literatura

– tato literatura nám umožňuje sledovat vývoj téměř 3 a půl tisíce let
– už někdy počátkem 1. tisíciletí přnl. vznikly tzv. védy (znamenají vědění nebo poznání) = sbírky poezie náboženského charakteru, pojednávaly o různých bozích a velebily je, byly zosobněny různé přírodní živly
– dochovaly se dva eposy:
Mahábhárata – pravděpodobně nejrozsáhlejší báseň na světě, která vypravuje o dlouholeté válce dvou královských rodů
Rámájana – o královském synu Rámovi, který byl 14 let ve vyhnanství se svou ženou Sítou, dále se líčí únos Síty démonem, boj Rámi s démonem a jeho vítězství (pomáhají mu opice v čele s Hanumanem)
– za největšího básníka staré Indie považujeme básníka Kálídásu (Kálí – jméno bohyně,