Počátky našeho písemnictví do doby husitské 2/3

Kosmova kronika česká
autor zachytil události od stavby věže v Babylonu do Kosmovy současnosti.
Podle pramenů, o které se opíral, rozdělil kroniku na:

– vyprávění starců
– vyprávění hodnověrných svědků
– své zážitky

Kosmova kronika byla psána vytříbeným slohem – kultivovaná próza s časoměrnými verši, historkami a dialogy, žádný z pokračovatelů nedosáhl takové úrovně. České pověsti – O Libuši a Přemyslovi. Svým dílem autor sleduje politický cíl – upevnění českého feudálního státu. Kosmas založil tradici našeho dějepisectví.

I pro mnichy bylo obtížné porozumět latinskému textu, proto si nad něj vpisovali česká slova – glosy.

České písně:
– Hospodine pomiluj ny!
– Svatý Václave

Od 2. poloviny 13. století rostl literární život a kultura. Ke konci 13. století se objevovala literatura česky psaná. Literární vývoj probíhal ve dvou fázích – snaha osvobodit literaturu od závislosti na církvi a duchovenstvu – laicizace – poté soutěž mezi latinskou a českou literaturou. Od poloviny 14. století se na literární tvorbě začínají podílet také měšťané – demokratizace.

próza – latina
poezie – čeština

Alexandreida
hlavní dílo světské epiky, prostoupena českým duchem a odráží dobové názory i poměry, zejména život přemyslovských panovníků a šlechty

Alexandreis
– podle Alexandreidy
– vznik 13./14. století (1310)
– pojednává o makedonském králi Alexandru Velikém, líčení hrdinských činů až do jeho smrti. Alexandr je vylíčen jako středověký vladař, příměry jsou brány z českého prostředí (jeho vojenská taktika je taktikou českého vojska…), autorem šlechtic

Dalimilova kronika
nejstarší česká veršovaná kronika, s výrazným motivem (Oldřich a Božena), autor neznámý, je méně pravdivá než Kosmova kronika, Dalimilovi byla přisouzena nedopatřením pobělohorského dějepisce, ale pravděpodobně nižší šlechtic. Kronika byla projevem vlastenectví, autorovi příliš nešlo o přesné vylíčení dějin. Kronika je veršovaná a je dovedena do roku 1314.