Národní obrození 1/3

Národní obrození

Poslední třetina 18. století – polovina 19. stol.

Bylo to období, kdy se z ničeho vybudovaly základy češtiny a literatury, zpočátku naplněné úsilím o obnovu jazyka, později i literatury.
Lidé si uvědomovali důsledky germanizace, ale nemají prostředky ani možnosti (o odvaze ani nemluvě) se postavit Rakušanům na odpor. Národní buditelé se pustili do propagandy, aby i obyčejní, prostí občané zjistili, že máme bohatou krásnou historii, že nás početně není zase tak málo jak se zdálo, že náš jazyk (po menších úpravách) je velice krásný. V národním obrození bylo sepsáno dosud nejvíce básní za tak krátkou dobu.

zdroje:
– myšlenka slovanské vzájemnosti
– činnost drobné venkovské inteligence
– lidové divadlo (loutkové)

periodizace:
– 1. fáze
obranná (defenzivní), cílem bylo oživit češtinu a dostat ji i do vyšších vrstev společnosti
– 2. fáze
ofenzivní, v první polovině 19. stol., vliv napoleonských válek, rozvoj jazyka – rozšíření slovní zásoby, projevuje se návrat k historii, vycházely časopisy (Květy…), výchovně vlastenecké cíle, internacionalismus
– 3. fáze
vyvrcholení národního obrození, 1. politický obrozenecký program, počátky realismu, rozkvět divadla

1. fáze:

Josef Dobrovský
Narodil se v Ďarmotech u Rábu, studoval v Německém Brodě, poté v Praze, poté vychovatelem v rodině hraběte Nostice, věnoval se vědecké práci. Dokazoval nepravost rukopisů.

– Podrobná mluvnice češtiny
ustálil jazykovou normu, navrhl analogickou opravu pravopisu (dodnes)
– Německo-český slovník
2 dílný
– Dějiny české řeči a literatury
kritický vztah k faktům, oslava českého jazyka doby veleslavínské
– Základy jazyka staroslověnského

František Martin Pelcl
– Nová kronika česká