Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 4/8

poslání. Vyslovil neklid moderního člověka, hledal Boha a na problematiku smrti pohlížel jako na součást života – stal se tak předchůdcem existencialismu.
Kniha hodinek, 1905
Sonety Orfeovi/Orfeovy sonety, 1923

ČESKÁ MODERNA
GENERACE 90.LET
Skupina umělců:
– Vilém Mrštík
– Josef Svatopluk Machar (politik, Masaryk)
– Antonín Sova (impresionismus)
– Otokar Březina (symbolismus a náboženství)
– Karel Hlaváček (symbolismus a dekadence)
– Josef Karel Šlejhar
– F.X.Šalda (kritik a teoretik)
Vydali Manifest české moderny v němž vyjádřili své názory na politiku a umění. V politice chtěli, aby se konečně skutečně začalo pracovat pro budoucnost českého národa – samostatnost, místo,,vlastenčení“
Česká moderna je skupina literární generace 90. let, která v roce 1895 vydala Manifest české moderny, v němž nastolila požadavek politické, kulturní a sociální emancipace české národní společnosti. Odmítali politiku mladočechů a přikláněli se k tzv. realistům. Představitelé zároveň reagovali na konzervativní a umělecky neproduktivní tvorbu lumírovců a ruchovců a nastolili otázku svobodx jednotlivce v moderní společnosti
– odpoutává se od tradičních látek, přejímá podněty i z cizích látek :secese, dekadence
– 3 HLAVNÍ PROUDY : skupina autorů kolem Moderní Revue – 1894
česká moderna
katolická moderna
• MODERNÍ REVUE : směřovala k dekadenci
– Představitelé : Jiří Karásek ze Lvovic, Arnošt Procházka, Karel Hlaváček (dílo Pozdě k ránu – počáteční opakování – anafora)
– věnovali se také politice a veřejnému životu, v literatuře se věnuje překladatelské a vydavatelské činnosti

V umění žádali, aby každý umělec tvořil ze svého nitra, byl naprosto svobodný a nepřizpůsoboval se žádným vzorům. (proti Vrchlickému)
Toto uskupení se vzápětí rozpadlo a každý šel svou cestou.

JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864-1942)
Po gymnáziu nastoupil do armády, chtěl v ní zůstat, ale dostal v bance ve Vídni lepší nabídku. Spolupracoval s Masarykem a po vzniku ČSR se stal generálním inspektorem armády. Později odešel z veřejného života a přiklonil se ke krajní pravici.
Tipem poezie se přihlásil k Nerudovi, protože odmítal vzletné básnické obrazy, používal hovorovou mluvu, jednoduchý rým a nehleděl na to , aby okouzlil.
Confiteor (I-III) vyznání
– jsou to básně, které vyjadřují vnitřní pocity autora, zahrnují od intimní lyriky až po verše s politickou tématikou.
Tristium vindobona (smutek ve Vídni – žalozpěvy z Vídně)
– kritické a ironické básně na motivy naší politiky ve Vídni
Zde by měly kvést růže
– básně zachycují rozčarování z poměrů v ČSR, jsou spíše pesimistické a ukazují na českou povahu a její vady.