Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 2/8

PROKLETÍ BÁSNÍCI – FRANCIE
Je skupina mladých francouzských básníků, kteří žili tak že svůj život považovali za prokletí a navíc je společnost odsuzovala. Ve své poezii chtěli vyjádřit to co cítí bez ohledu budou–li oblíbeni.

CHARLES BAUDELAIRE /Čárls Bodler (1821-1867)
– Nepatřil přímo k prokletým básníků, byl starší a oni se hlásili k němu jako ke svému otci.
– Byl 1., který žil zhýralým životem (alkohol, skandály, drogy)
– Snažil se provokovat – takže byl obžalován pro veřejné pohoršování
– Neuznával manželství a propagoval volné vztahy
– Byl 1., který propagoval, že do poezie nepatří jenom krásné věci, naopak patří tam i věci ošklivé až hnusné.
Květy zla
Sbírka, obsahuje básně, které přímo programově odmítají dříve posvátné věci jako láska a schválně popisuje jevy ošklivé až nechutní, hrubé, urážející (např. Mrcha/mršina)
báseň ZDECHLINA – společnost šokována výběrem tématu
– velký kontrast v úvodu : krásná žena, letní ráno a zdechlina
-posíleno obrazem odpudivého detailu
– koloběh života – i krásná žena bude jednou zdechlina

PAUL VERLAINE /Pól Verlén (1844-1896)
– pocházel z dobré rodiny a pracoval na radnici (měl právnické vzdělání
– byl největší teoretik moderní poezie, on vymyslel název PROKLETÍ BÁSNÍCI
– jeho téměř spořádaný život narušilo přátelství s ARTHUREM RIMBAUDEM, jejich vztah překročil míru přátelství, byl skandální a v tehdejší době i trestný, jejich vztah byl divoký mezi láskou a nenávisti a skončil ve vězení
– jeho poezie není tak nepříjemná jako Baudelairova jenom místy zde proniká pocit že života nebo oslav divokého života.
– Jeho hlavní požadavek na dobrou báseň byla hudebnost verše, zpěvnost.
Saturnské básně
Povětšinou písně lyrické blízké impresionismu
Galantní slavnost
Oslava života a lásky
Romance beze slov
Lyrická poezie s tesknými pocity ukazuje lidské ztráty citové i osobní
Moudrost
Napsal ve vězení již po rozchodu s Rimbaudem. Obrací se zde k výře a hledá opuštění za svůj předchozí život.

ARTHUR RIMBAUDEM /Artur Rimbó (1854-1891)
– * na malém městě v rodině kde převládala přísnost nad láskou
– již v dětství bylo poznat jeho literární talent pomohl mu učitel, který ho přivedl k poezii
– v 16 poprvé utekl do Paříže, ale musel se vrátit. V 18 utekl definitivně a přidružil se ke skupině básníků.
– Vedl divoký život, rozvrátil Verlainovy rodinu.
– Po 4 letech opustil Paříž, přestal psát poezii a živil se způsobme nepříliš váženým (pašování zbraní do Afriky)
Jeho poezie je citlivá, jemná, vnímavá má bohatou básnickou mluvu.