Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci) V.

Písně otroka
Hl.myšlenka je že národ může být porobený, ale nesmí se s tím smířit a musí po svobodě toužit a neustále za ní bojovat.

ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ
vlastním jménem Alžběta Pechová.Česká básníkářka ( sbírky vlastenecké a intimní lyriky jako Ze Šumavy, K slovanskému jihu, Letorosty ).Překladatelka ( Byron – Childe Haroldova pouť ), libretistka oper B. Smetany ( Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola.Autorka cyklu dívčích románků o Své hlavočce a Célince.Věnovala se ženskému hnutí ( v redakci Ženských listů a v Ženském výrobním spolku ) a lit. kritice v časopise Osvěta, kde vystupovala proti lumírovské kosmopolitní poezii.Trvalou hodnotu mají její memoáry Z mého mládí a Co přinesla léta.

LUMÍROVCI

Josef Václav Sládek (1845-1912)
– * Zbiroh
– Otec zednický mistr
– Vystudoval přírodní vědy a odjel do Ameriky sbírat materiál pro museum
– Začal se hodně zajímat o indiánskou kulturu a o jejich osud
– Po návratu chvíli se hlásil k ruchovcům později hlavní redaktor časopisu Lumír
– Byl profesorem angličtiny

POEZIE:
Zlatý máj
Skřivánčí písně Poezie pro děti
Zvony a zvonky
– dokázal se vcítit do dětského vnímání světa a zahájil tak tvorbu pro děti na vysoké úrovni.
Básně (sbírky)
Jiskry na moři (o indiánech, na hrobech indiánských) sbírky
– intimní poezie vycházející z vnitřních zážitků člověka, který vedle radosti prožil i bolest.

Selské písně (sbírky)
České znělky (sbírky)
– ke sklonku života se vrací k českému venkovu ve kterém vidí naději pro budoucnost českého národa
– překládal z angličtiny (většinu Shakespearových dramat)

JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853-1912)
– vlastním jménem Emil Frýdla
– * v Lounech
– jeho otec byl obchodník
– vzal si dceru Sofie Podlipské (spisovatelka a sestra K.Světlé)
– byl profesorem na Karlově univerzitě, vyučoval všeobecné literatury, byl zaměřen na francouzskou literaturu (odtud překládal)
– byl uznáván literárním kritikem, byl vážený a ctěný, jeho hodnocení mělo velkou váhu
– generace básníků 90.let 19.stol.se od Vrchlického odklonila a velice důrazně odmítali jeho tvorbu, protože se jim zdála příliš napodobující jiné vzory.
– Na konci života postižen mozkovou mrtvicí.