Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 7/8

Muži v Ofsajdu román
o osudech otce a syna Habáskových, kteří fandí Viktorce Žižkov. Proti nim vede neustále spory pan Načerada, příznivce Slávie
dochází k různým humorným situacím kvůli těmto sporům
ukazuje nadšenost sportovních fanoušků
Poláček fotbal neměl rád, přesto o něm dokázal dobře psát
Hostinec U kamenného stolu román
odlehčený příběh o tom, co se děje v jednom lázeňském městečku
popisuje radosti a strasti hostů, kteří do lázní přijíždějí
vydán za okupace pod pseudonymem Vladimír Rada
Dům na předměstí román
ukázal majitele domu, který trýznil své podnájemníky
postavil si dům na předměstí,ale chce vydělávat, proto dál bydlí ve městě v bytě a celý dům pronajímá; má vysoké ceny a své nájemníky terorizuje různými nesmyslnými zákazy a nařízeními (inspiroval se skutečnými vyhláškami, které opravdu viděl v jednom domě)
Michelup a motocykl román
vypráví o židovském účetním, který vzbuzuje úsměv svou honbou za výhodnými nákupy – snaží se na všem ušetřit a vždy má z výhodného nákupu velkou radost; jednou však koupí motocykl, který vyvolá v rodině rozruch, nikdo na něm nechce jezdit a dochází k hádkám, proto ho nakonec Michelup prodá

Je autorem románové pentalogie, která zůstala nedokončená. Začíná románem
Okresní město
projevuje zájem o život na maloměstě
typy lidí odpozoroval ze svého rodiště Rychnova nad Kněžnou
odehrává se za 1. světové války a ukazuje jak válka zasáhla do života města a do chování lidí
Bylo nás pět román
vydán posmrtně
napsal v nejtěžší době, kdy čekal na svou smrt v Osvětimi
v této těžké době vzpomíná na své dětství a popisuje svět maloměsta chlapeckýma očima
vypravěč Péťa Bajza (autor)
jazyk: spojení zcela spisovných, až knižních výrazů – vliv školy a řeči dospělých (pravil, jelikož, odvětil, pročež) se slovy expresivními (kulil vočadla), nářečními (nýčko, prauda) a z obecné češtiny (abychom, dolejzá)
ceníme si, že to, co prožíval dokázal překonat humorem – vítězství člověka nad sebou samým
nesmrtelnou vypravěčskou podobu tomuto románu dal František Filipovský
Vypravěčem je Petr Bajza (autor), sny malého obchodníka. Do rodiny ještě patří bratr Ladislav, maminka, malá Mančinka a služka Kristýna, kterou Petr nazývá Rampepurdou.
Petr kamarádí s Bejvalem Antonínem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kempinkem a Zivlarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá veselá a často nezbedná dobrodružství, zapalují „město“ postavené z krabic, bojují s Habrováky a Ješiňáky, vybalují vosy, lžou, žebrají, kradou v krámě Péťova strýce, pracují v cirkusu…tropí nezbedné kousky dospělým, zejména mají spadeno na pana Fajsta, který na všechny neustále žaluje. Pokřikují na něho různé rýmovánky, například „Pan Fajst – buřta zblajz.“….
Péťa pak těžké onemocnění . V horečce fantazíruje, značná část knihy se pak odehrává v Indii, kam ve svých snech Petr, jeho slon Jumbo a všichni kamarádi odjeli. Pepek Zilvar se zde dokonce žení s královskou princeznou.
Horečky opadly, Petr se uzdravuje a tím vyprávění končí.