Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 2/8

1. období – raná tvorba do roku 1921

1. společná práce – kniha Krakonošova zahrada
zahrnuty různé útvary od anekdoty až po povídku (fejetony, články…)

povídkový soubor Boží muka
filosofické detektivky – každá povídka řeší nějakou záhadu (zamyšlení nad záhadami lidské duše a osudovými náhodami v životě člověka)
odehrává se v 1. svět. válce, ale přímo se o ní nepíše, ale pociťujeme, že je kolem
povídka Šlépěj
vypráví o setkání dvou chodců, kteří se potkají v čerstvě zasněžené krajině; daleko od cesty vidí otisk jediné lidské stopy  filosofují o tom a snaží se najít vysvětlení,ale k žádnému nedojdou a berou to jako poselství, které si však nedovedou vysvětlit
myšlenka: absolutní pravdu nelze nikdy poznat, rozumové schopnosti člověka poznávat svět jsou omezené

hra Loupežník
postavy, kromě dívek, nejsou pojmenovány
Loupežník je symbolem mladé odvahy
Loupežník usiluje o dceru Profesora, který bydlí ve velké vile. Dceru Mimi chtějí rodiče uchránit od vnějšího světa, protože už jim starší dcera jako mladá z domu do světa utekla. Vedou Mimi k odpovědnosti a doslova ji vězní v domě. Loupežník se ale do vilky dostane a podaří se mu získat její lásku. Pak se na scéně objevuje starší dcera Profesora s dítětem. Čapek ukazuje, že mladistvá odvaha nekončí vždycky dobře – starší dcera se vrací domů a hledá útočiště. Profesor uvažuje o životě. Čapek se zamýšlí, zda přílišné uvažování a přílišná zodpovědnost nepřipravuje Profesora o něco krásného.
Nakonec dává Profesorovi za pravdu, že mládí je nezodpovědné
myšlenka: varuje před nezodpovědností mladých lidí

První období jeho tvorby zakončuje kniha Francouzská poezie nové doby – překlady básní Prokletých básníků

2. období: 1920 – 1927

věnuje se utopickým dílům, které varovali před zneužitím techniky proti člověku (opak ang. utopistů kteří ukazovali, že technika je pro člověk a dobrá)

R.U.R. divadelní hra
Děj knihy se odehrává v budoucnosti na Rossumově ostrově. Na tomto ostrově je jediná továrna na výrobu robotů (umělých lidí), která dodává roboty do celého světa jako levnou pracovní sílu. Příběh začíná příjezdem dcery generálního ředitele Heleny Gloryové. Helena chce docílit, aby se s roboty začalo jednat jako s lidmi, s roboty soucítí. Roboti nahrazují lidskou sílu, jsou velmi vzdělaní, velmi výkonní, ale nejsou schopni citu. Jinak jsou od lidí nerozeznatelní.
Helena se brzy dozví, že na ostrově kromě robotů žije jen 6 lidí: Nejvýznamnější z nich jsou centrální ředitel Harry Domin, který vidí v robotech možnost lidí, jak se osvobodit od práce a rozvíjet se duševně, vzdělávat se (* Čapek to však viděl jinak, člověk by byl zahálčivý, líný….), a stavitel Alquist, který je přesný opak a vidí smysl života v práci.
Helena je všemi na ostrově obdivována. Její vztah s ředitelem Harry Dominem vyústí ve svatbu. Po nějakém čase začne světem zmítat válka. Lidé již nevyužívají robotů pouze k práci, ale i k válčení. Helena proto touží po návratu lidí k obyčejnému životu a ničí návod na výrobu robotů. Válka přeroste ve vzpouru robotů, kteří zjistí, že jsou již silnější, než lidé sami. Roboti postupně ničí celé lidstvo až na celém světě zbude jen 7 lidí žijících na Rosumově ostrově.
Po vylodění na ostrově roboti všechny kromě stavitele Alquista zabijí. Roboti zjistí, že nejsou schopni sami sebe vyrábět, tak žádají stavitele Alquista o pomoc. Alquist je ale pouze stavitel, takže vůbec neví, jak se roboti vyrábějí. Následuje marné snažení Alquista vyrobit roboty. Alquist zjistí, že se u dvou robotů (Helena a Primus) objevil cit, láska, ochota obětovat se za druhého. Vidí, že se tito dva roboti úplně polidštily a je šťasten, že je život na zemi zachráněn.
myšlenka: kritický postoj k přeceňování techniky, potřeba vzájemné lásky a lidskosti, obava o osud lidstva, kritika přehnané touhy zbohatnout a zpohodlnět