Válka v literatuře II.

Ernest Hemingway (1898 – 1961)
Mezi příslušníky ztracené generace můžeme zařadit i amerického prozaika a novináře Ernesta Hemingwaye. Stejně jako Remarque se i Hemingway inspiruje zážitky z války, kde byl jako dobrovolník těžce raněn. Přidává k tomu zkušenosti z jeho zálib v lovectví a rybolovu.
Osobní zkušenosti z italské fronty vložil do románů Fiesta a Sbohem armádo. V obou válečné útrapy hrdinů prokládá jejich hledáním jistoty v milostném vztahu.
Události španělské občanské války mu posloužily jako námět k jeho nejslavnějšímu románu, Komu zvoní hrana. Hlavním hrdinou je Američan Robert Jordan, který se přes své pochybnosti účastní partyzánské snahy o vyhození mostu do povětří. Záměr se podaří, ale Jordan se ocitá tváří v tvář smrti.
Narozdíl od předchozích děl zde Hemingway válku zcela neodsuzuje, vyzdvihuje naopak hrdinovu odhodlanost bojovat za svobodu.
Své lovecké zážitky zachytil kromě cestopisu Zelené pahorky africké zejména v novele Stařec a moře. Vypráví příběh starého rybáře Santiaga, kterému se dlouhou dobu v lovu nedaří, a tak vydává na dlouhou výpravu na moře. Podaří se mu s velkým úsilím ulovit obrovskou rybu marlin, než ji však dotáhne za svým člunem do přístavu, o úlovek ho připraví žraloci a do přístavu se vrátí jen s kostrou. Přesto to není jeho porážka, Hemingway oceňuje jeho statečnou snahu dosáhnout svého cíle. Oslavuje tím věčný zápas člověka se světem a s přírodou, který je třeba nevzdávat, i když je předem prohraný.
Za své dílo byl Hemingway roku 1954 oceněn Nobelovou cenou.

Arnold Zweig (1887 – 1968)
Za své protiválečné a protifašistické dílo byl pronásledován i další německý autor, Arnold Zweig. Své romány chtěl shrnout do osmidílného (nakonec jen 6 románů) cyklu Velká válka bílých mužů.
První z nich, Spor o seržanta Gríšu, je tragickým příběhem ruského zajatce za 1. sv. války. Dalšími romány cyklu jsou díla Mladá žena z roku 1914, Výchova před Verdunem, Příměří, Nastolení krále a Čas je zralý(na 2. sv. válku).
Společným námětem je vtažení indiferentního člověka do válečného dění, což dokládá na autobiografické postavě spisovatele Bertina.

Romain Rolland (1866 – 1944)Kontrast mezi válkou a láskou dvou mladých lidí zachytil francouzský prozaik Romain Rolland. V jedné z jeho novel Petr a Lucie má jejich milostný příběh právě díky válce tragický konec.